| uk.abstract.cs | Monografie analyzuje osvojování lexika a gramatických kategorií ohebných slovních druhů u českého monolingvního dítěte. Analýza vychází z autentických dat. Východiskem pro analýzu lexika jsou deníkové záznamy, na jejichž základě byl pořízen chronologický a abecední slovník prvních 1000 lexémů v řeči dítěte. Chronologický slovník je uveden v příloze monografie včetně vývoje výslovnosti (mezinárodní fonetická transkripce IPA). Představena je slovnědruhová charakteristika lexémů, dále počty osvojených lexémů v různých vývojových obdobích, vztah lexika a gramatiky, pozornost je rovněž věnována sémantickým polím. Pro analýzu morfologického vývoje bylo využito deníkových záznamů a audionahrávek komunikace dítěte do věku 3 roky 6 měsíců. Chlapec byl nahráván dvakrát měsíčně po dobu 30 minut v interakci s dospělými. Transkripce CHAT (http://childes.psy.cmu.edu) je ortografická, nikoliv fonetická, dále zachycuje kontextové faktory, je tedy vhodná pro analýzu gramatických a pragmatických jevů. Pozornost je věnována vývoji flexe substantiv, adjektiv, pronomin a verb. Autorka vychází z konceptu pre-morfologie, protomorfologie a modularizované morfologie (W. Dressler). Monografie se věnuje období pre-morfologickému, kdy dítě ještě užívá lexémy pouze v jedné formě, a období protomorfologickému, kdy se objevuje flexe a kontrasty mezi jednotlivými gramatickými kategoriemi. Data získaná v období protomorfologickém (věk 2;8–3;6) jsou kvantifikována. Mezi analyzované indikátory patří např. TTR ratio pro každý ze sledovaných slovních druhů i pro celkovou slovní zásobu, počty miniparadigmat (výskyt tvarů jednoho lemmatu v jednom měsíci), vývoj jednotlivých gramatických kategorií ohebných slovních druhů. Ukazuje se, že na sled osvojování jednotlivých gramatických kategorií má vliv složitost daného jevu (např. analytické tvary jsou osvojovány později než syntetické), frekvence v inputu (např. 2. osoba plurálu je osvojena nejpozději ze všech slovesných osob), ale především pragmatické aspekty daného jevu. Prokázal se tak např. vztah mezi osvojováním osoby, vidu a času, kdy dítě v počátcích používá dokonavá slovesa v budoucím čase více v osobě první, když plánuje své vlastní akce, zatímco nedokonavá slovesa v přítomném čase v osobě třetí, kdy komentuje okolní děje. Pozorované jevy byly dále porovnány s výsledky starších výzkumů a s výsledky zahraničními, s nimiž jsou v souladu. | cs |
