Enseignement de la langue bretonne par immersion dans les écoles Diwan

Abstract

Pour répondre aux questions que nous nous sommes posées au début, on a choisi de faire quelques détours afin de présenter la situation et les circonstances politiques, sociales et culturelles qui s'y rattachent. On a ainsi commencé par exposer les différentes positions adoptées par les pouvoirs politiques de la France envers ses langues régionales au cours de l'histoire. Longtemps interdites dans toutes les écoles parce que considérées comme un obstacle l'unification du pays autour d'un pouvoir centralisé, les langues régionales sont, grâce leurs défenseurs, officiellement réapparues dans certaines d'entre elles la fin du 20me sicle. On a ensuite consacré une partie la présentation de la culture bretonne qui est unique et inséparable de sa langue: le breton. Puis on a présenté toutes les possibilités qui sont proposées aux enfants aussi qu'aux adultes pour apprendre cette langue et ainsi, la sauver de l'extinction définitive. On est arrivé aux écoles Diwan qui nous ont captivées par les résultats obtenus par l'emploi d'une méthode spécifique dans le domaine des apprentissages des langues. Les enfants, parlant français en dehors de l'école, y sont éduqués ds l'école maternelle en langue bretonne; c'est ce que l'on apelle l'immersion précoce. Le but de ces écoles étant non seulement de simplement préserver la...

Diplomová práce se zabývá výukou bretonského jazyka ve školách Diwan. Základními otázkami, které si pokládá jsou tyto: Co vede rodiče a děti k tomu, aby se učili bretonštinu, regionální jazyk, který pozvolna vymírá? Jaká jsou specifika vzdělávání ve školách Diwan? Jakou metodu výuky tyto školy používají? Aby byl čtenář náležitě seznámen se situací týkající se výuky regionálních jazyků, je první část věnována jejich postavení ve Francii, tak, jak se vyvíjelo v dějinných souvislostech až po současnost. Aby si učinil představu o bretonském jazyce a jeho praktickém používání, věnuje se druhá část bretonské kultuře, jejím zvykům a tradicím a také bretonštině jako takové, jejímu vývoji, používání a výuce na všech úrovních. Třetí část se dostává samotným školám Diwan, které vyučují bretonštinu takzvanou imerzní metodou, se snahou zachovat jazyk a s ním spojenou specifickou bretonskou kulturu. Poslední, čtvrtá část se pak zabývá imerzní metodou, jejím vznikem, formami a zásadami a představuje výsledky zkoumání lingvistů a sociolingvistů v tomto oboru. První část se zabývá jazykovou politikou Francie uplatňovanou vůči regionálním jazykům na území Francie. Ukazuje jejich postavení od 16. století, kdy bylo nařízením z Villers- Cotterts z roku 1539 uzákoněna francouzština jako jediný oficiální jazyk pro styk s úřady a...