Schleiermacherova všeobecná hermeneutika a stručný nástin jejího vlivu na rozvoj hermeneutiky ve 20. století

Abstract

Práce je rozdělena na dvě poněkud nesourodé části. První část se zabývá Schleiermacherovovým pojetím hermeneutiky. Tato část má spíše interpretativní charakter. Druhou část práce tvoří stručný souhrnný přehled základních směrů hermeneutiky ve 20. století a má pouze naznačit směr vývoje, jakým se ubírala Schleiermacherova myšlenka na vytvoření všeobecné metody interpretace. Druhou část práce chápu jako určitý doplněk k části první, která je stěžejní. Z toho důvodu jsou obě části nestejně dlouhé a hloubka zkoumání dané problematiky je odlišná. Hlavní část práce představuje Schleiermacherovo pojetí interpretace. Podle něj se interpretace nemá zabývat primárně textem, ale řečí. Řeč je podle Schleiermachera totožná s myšlením. Text je pouze jednou z forem řeči. Všeobecné hermeneutice má jít především o hledání porozumění druhému, popř. nalezení smyslu. Dále se Schleiermacher snaží ukázat, že naše vztahování se ke světu se děje skrze tuto řeč a co více, že vlastní řečí (tedy myšlením) svět formujeme. Zejména tento teoretickofilosofický rozměr jeho hermeneutiky (byť Schleiermacher udílí i některé konkrétní rady, jak se má při interpretaci postupovat) je dále rozvíjen moderními mysliteli. Naopak praktickou stránkou interpretace se zabývá moderní biblická hermeneutika. Základní přehled obou větví hermeneutiky je...

The work is divided into two quite heterogenous parts. First part deals with Schleiermacher's concept of hermeneutics. The character of this part is more likely interpretative. The second part of the work is conceived as brief summary of the basic branches of 20th Century hermeneutics. It should only briefly outline what direction took the Schleiermacher's idea of the creation of general interpretation method. The second part is meant to be only a kind of addition to the first fundamental part. That is the reason why both parts are of different lenght (the first being significantly longer) and why the extend of investigation of each subject is of different intensity (the second being rather superficial). Main part of the work tries to show Schleiermacher's concept of interpretation. According to him the interpretation is not primarily concerned with text but speech. Speech is in his point of view identical with thought, text being only one form of the speech. General hermeneutics should be first of all concerned with search for understanding the other, finding the sense respectively. Further, Schleiermacher tries to show our relation to the world as primarily happening through this speech and what more, the world being shaped by our own speech (thought). Mainly this theoretical philosophical extend of his...