Kazatel a exemplum mezi učeneckou a lidovou kulturou raného novověku

Abstract

Tato studie rozebírá dvě specifické kategorie sociální a kulturní historie, kterými jsou kazatel a exemplum. Vychází z šesti českých barokních kázání, která byla vydána v 17. a 18. století, speciálně z těch částí, které obsahují krátké mravokárné příběhy nazývané exemplum. Exempla zde analyzuje v jejich orální formě jako prostor komunikace mezi kazatelem a jeho posluchači a v širším kontextu i jako prostor komunikace mezi lidovou a učeneckou kulturou. Exempla obsažená v kázáních zde prezentuje jako specifické raně novověké médium. Snahou této práce je poukázat na některá specifika této komunikace, zejména snahu kazatele reformovat některé aspekty každodenního života venkovského lidu. V našem případě se konkrétně jedná o každodenní soužití mezi mužem a ženou a s tím související problémy pijáctví, domácího násilí, sexuality či rozdělení genderových rolí. Dále se také snažíme poukázat na dva specifické způsoby komunikace, pomocí kterých se kazatel snaží reformovat lidovou kulturu, a to bud' formou přímé satiry nebo specifického výkladu rituálu. V druhém případě se snažíme poukázat na kazatelův specifický výklad rituálu, při kterém se mění jeho pozitivní význam. Z toho vyplývá i kazatelova hlavní snaha přesvědčit své lidové posluchače o nesmyslnosti konkrétních léčebných a magických rituálů. Hlavní myšlenka...

This study deals with a two terms used in the context of culture and social history: the preacher and the exemplum. We depart from six Czech ear1y modem sermons published in the 17th and 18th century, especially from specific parts of them, those in which we can find those short moralizing stories, exempla. We analyse exemplum in its oral form as an communicative point between the preacher and his audience in the larger context of communication between a scholar and popular culture. Here we present sermonic exemplum as a specific type of ear1y modem medium. This study would attempt to outline some features of this communicative situation, especially preacher' s tendency to reform and discipline some aspects of everyday life in his community, that is everyday common problems of man and woman, problems of distributing gender roles and interconnected problems of drinking, domestic violence and sexuality. We have found two specific ways of communication preacher uses in exemplum: direct satire and tendentional description of ritua1. Speaking of the second one we expose the specific method, by which our preacher tries to change positive meaning of traditional ritual into the negative one. Therefore we c1aim that preacher wants to persuade his audience of absurdity inherent to use of some medical or magical...