Užití vlastních osobních jmen u mongolských nomádů z hlediska kulturních souvislostí

Abstract

V kultuře mongolských nomádů platí silná víra v sílu slova, v magickou moc vysloveného. Tato víra se promítá do každodenního života, a tak i do používání osobních jmen a vlastních jmen vůbec. Těžký život ve stepi v náročných přírodních podmínkách je příčinou mnoha obav o život, dobré zdraví a spokojené žití potomků. Od nejranějšího věku je život jedince ve stepi svázán s dodržováním mnoha tradic, ponaučení i zákazů, které mu mají v úspěšném žití napomáhat. Tradice a tabu, vážící se k vlastním osobním jménům jsou toho názorným příkladem. Slovní zásoba současných mongolských jmen navazuje na starou tradici a zvyky se jmény spojenými. Přestože osobní jména podléhala postupem času vlivu upřednostňování tibetštiny, sanskrtu a v multikulturním prostředí nomádů přejímala do svých tvarů i kořeny a sufixy jmen sousedních kultur, dochovalo se ve slovní zásobě mongolštiny mnoho jmen, v jejichž významu se odráží nejstarší představy o světě. Ta jsou doložitelná od nejstarších dob, z nichž se zachovaly písemné památky. Ve slovní zásobě mongolských osobních jmen se odráží způsob života a myšlení, obavy a hodnoty, které nomádská společnost uznávala, a lidé, žijící v Mongolsku kočovnickým způsobem života, stále ještě uznávají. Některé tradice přetrvaly a přenesly se i do způsobu života ve městech, zde je ovšem patrná...