Vliv senzomotorické intervence na vnímání těla a kvalitu pohybu u muzikantů hrajících na smyčcové nástroje

Abstract

Hra na hudební nástroj je velmi krásné, avšak pohybově náročné řemeslo. Mnoho hudebníků trpí bolestmi pohybového systému, jejichž příčinou bývá mimo jiné rigidní neměnná postura a soustředěnost pouze na výkon na úkor pohodlí. V teoretické části práce je pojednáváno o vlivu hudební produkce na pohybový aparát hudebníka a možnostech terapie zaměřené na zkvalitnění senzomotoriky a kinestezie. Praktická část sledovala vliv terapie inspirované Feldenkraisovou metodou a Alexanderovou technikou na pohybový projev hudebníka během hry i mimo ni. Výzkum byl proveden u 19 profesionálních smyčcových hudebníků. Testování probandů se skládalo z měření inerciálními senzory, objektivního měření senzomotoriky a kinestezie a dotazníkového šetření. Parametr měřený inerciálními senzory byl ryv (udává plynulost pohybu). Z výsledků měření vyplývá, že i po jediné terapii se hladkost pohybu hrudníku statisticky významně zlepšila.

Playing a musical instrument is a very beautiful, but very physically demanding craft. Many musicians suffer from musculoskeletal pain caused, among other things, by a rigid, unchanging posture and a focus on performance at the expense of comfort. The theoretical part of the thesis deals with the influence of music production on the musculoskeletal system of the musician and the possibilities of therapy aimed at improving sensorimotor skills and kinesthesia. The practical part followed the influence of therapy inspired by the Feldenkrais method and Alexander's technique on the movement of the musician during and outside the performance. The research was conducted on 19 professional string musicians. Testing of probands consisted of measurements with inertial sensors, objective measurements of sensorimotor skills and kinesthesia and a questionnaire survey. The parameter measured by the inertial sensors was a jerk (indicates the smoothness of the movement). The results of the measurements show that, even after a single therapy, the smoothness of the chest movement improved statistically significantly.