Etika v adiktologické praxi

Abstract

The presented work is an empirical study offering an insight into the providing of addictology care in the everyday practice. In a selected Organization, I ethnographically examine how the good addictology practice is done and what, according to the participants, makes it good. That means how the Organization comes to what is good and what is not, when and in which situation is it good. Through analyses of Organization's everyday life taking place in various facilities helping people at risk of dependents and their loved ones, through documents analyses and through the way the Organization presents itself, I offer proved a support for the good practice. These are the organization's spirit, that is cultivated from the long-term care for the organization's culture and also an awareness of the constant formation of one's own path towards good and even better care. However, neither the path nor the spirit has the same face and final form. Although it stands on solid foundations, which are the organizational values (respect, openness, responsibility, relationship and cooperation) and is based on a long history and traditions, it is shaped by what every day brings to the Organization. Despite its functional support, the Organization is not free from mistakes, errors. However, it seeks to ensure that its...

Předkládaná práce je empirickou studií, jež přináší pohled na poskytování adiktologické péče v každodenní praxi. Ve vybrané Organizaci etnograficky zkoumám, jak se dělá dobrá adiktologické praxe a co ji podle jejích aktérů dělá dobrou - tedy podle čeho se v Organizaci přichází na to, co je dobré a co ne, kdy a v jakých situacích. Skrze analýzu každodenního života Organizace odehrávajícího se v různých zařízeních pomáhajících lidem ohroženým závislostmi a jejich blízkým, skrze analýzu dokumentů a způsobu sebeprezentace Organizace nabízím osvědčené opory dobré praxe. Jsou jimi duch vypěstovaný tradicí a dlouhodobou péčí o kulturu Organizace a zároveň vědomí neustálého utváření vlastní cesty směřující k dobré a ještě lepší péči. Cesta ani duch však nemají jedinou tvář a finální podobu. Ačkoliv stojí na pevných základech, jimiž jsou organizační hodnoty (respekt, otevřenost, odpovědnost, vztah a spolupráce), a vychází z dlouhé historie a tradic, utváří se tím, co každodennost do Organizace přináší. Ani díky oporám není Organizace prostá chybovosti, omylnosti. Usiluje však o to, aby její jednání bylo reflektováno. Reflexi pak využívá k růstu a rozvoji. Oběma složkami se vine jako červená nit vztah. Klíčová hodnota Organizace, která se propisuje do veškerého dění. Etnografické zkoumání propojilo obě opory...