Neobvyklé spirituální prožitky v kontextu okultury

Abstract

This work studies the environment of contemporary alternative spirituality in the Czech Republic, specifically unusual spiritual experiences and techniques for inducing them. It is based on long-term field research utilizing the method of participant observation carried out primarily in the environment of neo-shamanism, but also the use of psychedelics, dark therapy, and other movements and practices. I perceive and analyze these practices both as psychotechnologies - i.e. techniques through which their users strive to alter their thinking - as well as spiritual techniques aimed at establishing and cultivating a relationship with the spiritual world. The focus of this study is a comparison of neo-shamanism and other practices in three main aspects: the induction of experiences, the connection between spiritual experiences and the actor's life as a whole, and the changes in the perception of reality brought about by long- term practicing. I point out that in all these areas, techniques traditionally thought of as closely related exhibit fundamental differences. A non-negligible part of this study consists of methodological and theoretical considerations. I show that the field of alternative spirituality has many specifics compared to other religious environments, and that mainstream methodological...

Tato práce se zabývá prostředím současné alternativní spirituality v České republice, konkrétně pak neobvyklými spirituálními prožitky a technikami jejich navozování. Je založena na dlouhodobém terénním výzkumu metodou zúčastněného pozorování prováděného zejména v prostředí neo-šamanismu, ale také v prostředí užívání psychedelik, terapie tmou a dalších hnutí a praxí. Tyto praktiky vnímám a analyzuji jako psychotechnologie - tedy techniky, jimiž aktéři usilují o změnu svého myšlení - a zároveň jako spirituální techniky, jejichž cílem je navazovat a kultivovat vztah s duchovním světem. Těžištěm práce je komparace neo- šamanismu a dalších praxí ve třech hlavních aspektech: navození prožitku a prožívání samotné, dále propojení spirituálních prožitků s celkem života aktéra, a nakonec změny náhledu na realitu, které přináší dlouhodobé praktikování. Poukazuji na to, že ve všech těchto oblastech vykazují techniky, které jsou tradičně vnímány jako blízce příbuzné, významné odlišnosti. Nezanedbatelnou součástí tohoto textu jsou i metodologické a teoretické úvahy. Ukazuji, že oblast alternativní spirituality má oproti jiným religiózním prostředím mnohá specifika a že pro její poznání nemusí být mainstreamový metodologický agnosticismus nejvhodnějším nástrojem. Zabývám se také dvěma typy protikladných...