Jarkovice a Zejbišský dvůr - příklady dvou sídelních forem západní Šumavy

Abstract

V předkládané práci se budu věnovat dvěma vzájemně nedalekým lokalitám v Pošumaví, larkovicím a Zejbišslému dvoru. Bude rozdělena do dvou částí, první, která se snaží na základě literatury charakterizovat tuto část Šumavy ajejí osídlení jako celek, a část druhou, která bude prezentovat lokality a nově objevené situace na nich. larkovice představují zajímavý příklad zaniklé vrcholně středověké hornicko - zemědělské vísky v extrémní poloze, po jejímž zániku na místě vznikla v 16. století skelná huť, ze které se do dnešních dnů uchovaly pozoruhodné relikty. Zejbišský dvůr je unikátně dochovaným králováckým dvorcem, jemuž podobné tvořily od 16. století základ osídlení specifické oblasti Královského hvozdu. I zde, ve stejné době jako v larkovicích, fungovala skelná huť. Dnes se však zdá být osud dvora zpečetěn, objekty jsou v dezolátním stavu, nejstarší obytné části hrozí zřícení, jasné je, že zimu 2008/2009 zastřešení a některé klenby nepřežijí. To bylo podnětem dokumentace dvora, prospekcí v okolí a tím pádem i vzniku celé práce.