Strategie přežití během genocidy ve Rwandě 1994
Strategies of survival during the genocide in Rwanda 1994
diplomová práce (OBHÁJENO)
![Náhled dokumentu](/bitstream/handle/20.500.11956/17411/thumbnail.png?sequence=6&isAllowed=y)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/17411Identifikátory
SIS: 49512
Kolekce
- Kvalifikační práce [23779]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Horčička, Václav
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Historie
Katedra / ústav / klinika
Ústav hospodářských a sociálních dějin
Datum obhajoby
24. 9. 2008
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Události ve Rwandě 1994 šokovaly světové společenství a byly přelomem na cestě k prevenci a pochopení příčin masového zabíjení, čímž se znovu oživila témata a problémy s tím související - tentokrát však v nových souvislostech. Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia svázaná právními zvyklostmi se ukázala být v nové situaci nevhodnou pro rychlou preventivní akci. Velká očekávání, která do ní byla vkládána, se nenaplnila, čímž se otevřel nový prostor pro používání pojmu genocidy, jež již nebyla považována za automatickou povinnost k mezinárodní intervenci. Genocida však neztratila nic ze své symbolické funkce a začala hrát důležitou roli v zápase o uznání, a to jak na mezinárodní úrovni, tak na úrovni skupin a jednotlivců. Různé motivace stojící za používáním pojmu genocida se rovněž promítají do vědeckého bádání, což je zejména patrné na studiu rwandské genocidy, která představuje základní kámen legitimizující postavení současného režimu. Silné emocionální, hodnotové a morální zatížení, které s sebou pojem genocidy nese, komplikuje jeho analytické užívání, protože se tím upřednostňují výzkumné otázky, které zastiňují aktivní úsilí, jejž vynakládali oběti na cestě k záchraně. Při historickém bádání je vhodnější používat pojem genocidy více jako sběrnou kategorii než analytický pojem, což otevírá cestu...
The genocide in Rwanda was one of the most horrifying events of the 20th century. It happened in front of the UN troops, which did not manage to prevent the slaughter of almost 800 000 people, mostly Tutsi. Inspite of extensive research we still do not know how it happened. The problem is that if we are speaking about genocide we usually focus on the perpetrators while the victims are seen as passive actors. If we leave the notion of genocide outside the micro level of historical research, we can more clearly focus on strategies, which the people engaged in order to survive. Their strategies were rooted in their historical memory, which was profoundly affected by the colonial history of Rwanda and Burundi and the authoritarianism which came afterwards. Economic crisis and global geopolitical change at the beginning of the 90's pushed the Rwandan regime towards democratization. Ongoing civil war and the assassination of the president of Burundi made the situation very tense. The genocide started when an airplane carrying the president of Rwanda was shot down. In Kigali the killings were very fast and intense. Initially people got the information from the extremist radio RTLM, but their next steps towards survival were more dependent upon their personal relationships, which provided them the possibility to be...