Finanční situace českého krále Vladislava Jagellonského v letech 1471-1490

Abstract

Financní situace Vladislava Jagellonského byla od pocátku jeho vlády problematická. Zdroje královských príjmu byly znacne omezené. Mezi nejduležitejší patrily príjmy z korunního majetku, odúmrti šlechtických statku, horního regálu, dulního podnikání, královské mincovny a obecné berne. Mladého krále podporoval nejprve jeho otec Kazimír IV., polský král, který mu pravdepodobne poskytl behem let 1471-1473 necelých 72 000 zlatých uherských. Korunní majetek, který byl soucástí královské komory, tvorila královská mesta, kláštery, hrady a panství. Príjmy z techto majetku, jež predstavovala zejména speciální berne, byly znacne zredukovány prostrednictvím zástav. Nejvíce tak byly postiženy hrady a kláštery, jejichž význam byl z tohoto duvodu pro královskou komoru zanedbatelný. Z hradu Vladislav trvale držel pouze Karlštejn, Pražský hrad a Krivoklát. Pocet královských mest v Cechách se pohyboval okolo 35. I pres zástavy byla duležitý zdrojem príjmu krále Vladislava mesta, která do komory platila krome speciální berne ješte tzv. mestský census. Snahou mest a cástecne i klášteru bylo vyplacení královských zápisu na vlastní majetek a na komorní platy. Pod komoru spadali také židé, kterí odvádeli zvláštní židovskou dan. Již tradicne Vladislav nevyužíval svého práva odúmrti k navýšení korunního jmení. Prenechával ho totiž...

Vladislaus Jagiellon's fiscal situation was problematic from the very beginnig of his reign. The royal sources of revenue were considerably limited. The most important incomes came from the crown property, the escheat of noblemen's estates, the mine regal, the mining undertaking, the royal mint, and the general tax. Initially, the young king was supported by his father, Casimir IV the king of Poland, who granted him probably less than 72 000 Hungarian florins during the years 1471-1473. The crown propety which was part of royal chamber embraced royal towns, monasteries, castles, and domains. The incomes produced by them, especially the so called special tax, were reduced considerably by pawning. This was especially true in case of the monasteries and castles whose importance for the royal chamber was negligible. Vladislaus held permanently only three castles, Karlštejn, the Prague Castle, and Krivoklát. There was about 35 royal towns in Bohemia. The towns paid in chamber the so called town census besides the special tax; despite of the pawning, this all together still was an important king Vladislaus' source of revenue. The towns and partially also the monasteries sought to redeem their own property or chamber payments pawned by the king. The Jews also belonged to the royal chamber, paying to it a special...