Královny a věnná města v Čechách za vlády Lucemburků

Abstract

Dějiny měst mají v české historiografii dlouholetou tradici. Zájem o rodné či srdci blízké město vedl kroky nejen mnoha historiků ale i laických badatelů k napsání bezpočtu monografií o svých oblíbených městech. Někteří se snaží odvyprávět příběh vybraného města od samých počátků až do současnosti s přihlédnutím ke všem možným faktorům, jež ho ovlivňují, jiným stačí postihnout jen určitou etapu vývoje či problematiku. V zájmu této práce stojí skupina měst, která byla nazvána královskými městy věnnými. Přestože se věnná města dodnes hrdě hlásí ke své historické tradici, která je spojuje s českými královnami, jak můžeme vysledovat z názvů odborných knih, průvodců i webových stránek, zůstává problematika věnných měst, její počátky zvláště, opomíjená. Samozřejmě, že jednotlivá města, jež řadíme do tohoto okruhu, byla a jsou v zájmu především regionálních historiků a badatelů. Ale ucelených prací, které se věnují této instituci v širším rámci, existuje jen pár. Navíc období středověku je většinou odbyto na několika málo stránkách a hlavní pozornost bývá věnována spíše novějším obdobím, pro která se také pochopitelně dochovalo mnohem více pramenů.

An institution of royal dowry towns was established in the early 14th century because kings of Bohemia needed to ensure possessive and social conditions for their queens-wives and queens-widows. Expect of most important financial provisions this towns provided their queens space for continuing dignified residence and for realization their plans e.g. patronage. Queen could manage her towns in two ways. In the first one she could draw the payments from towns, which her husband had ensured her in a marriage articles. In the second cases the towns were tum over to her control and than she could be in active relations with them. Existence of the institution of royal dowry towns was limited with lifetime of the queen. When she had died, the towns retumed into the hands of king. Among dowry towns belong Hradec Králové, Chrudim, Polička, Jaroměř, Vysoké Mýto, Trutnova Dvůr Králové nad Labem. Most of them were situated in the east Bohemia, where every royal town was at the same time dowry town too. The most imported position belonged to Hradec Kralové, which was administrative and ecclesiastical centre of this area. A status of this town raised, when queen-widow Elisabeth Rejčka moved with her court to Hradec. This residential tradition fixed Elisabeth Pomořanská, the fourth wife of Charles IV. The Hussite Movement...