Kultura neslyšících. K některým otázkám komunity sluchově postižených v ČR

Abstract

Každý z nás potřebuje někam patřit. Idea kultury neslyšících, které jsme zasvětili naší práci, není pouhým abstraktním konstruktem, tvoří reálný referenční rámec pro smysluplnou orientaci ve světě ticha. Neslyšícím umožňuje náležet do jednoho z mnoha lidských společenství s bohatou historií, jedinečným jazykem a společně sdílenými zkušenostmi, vzory chování, hodnotami a idejemi. Kultura neslyšící spojuje v budoucích cílech, poutá je k dědictví minulosti a především dává smysl jejich existenci v současném světě. V rámci kultury mohou neslyšící existovat jako lidé a necítit se jen jako "nepovedení" slyšící. Koncept kultury neslyšících nově nabyl na významu v souvislosti s rozvojem metod genetického inženýrství. Genové "opravy" neslyšících dětí jsou vážnou a reálnou hrozbou pro neslyšící komunity a znakové jazyky po celém světě. V boji s eugenikou se stala kultura neslyšících mocnou zbraní - alternativní pohled na fyzické postižení vnesl do lékařského prostředí mnoho etických otázek. Situace neslyšícím nepřeje ani v oblasti chirurgie - rehabilitační programy, jenž následují kochleární implantaci silně připomínají oralistické metody z přelomu 19. a 20. století a často zcela vylučují používání znakového jazyka. Zatímco u slyšících dětí je bilingválnost vnímána jako pozitivní a žádoucí jev, neslyšícím dětem s...

The aim of the present thesis is to cover the issue of deafness from historical perspective, analyze the mutual relationship between hearing and deaf society and to bring to explanation the sociocultural specifics of the deaf in the Czech republic. The thesis views the issue of the deaf from the point of holistic cross-field perspective which takes account of findings from sociology, cultural anthropology, linguistics, psychology and pedagogy. The first chapter deals with hearing impairment from the medical point of view; we take a brief account on the etiology of hearing impairment and consider the effects of hearing loss on the ontogeny of the individual. In the second chapter we center on the issue of deafness as a subject of pedagogy, linguistics and sociology and their complementary themes: deaf education, sign language and socialization and enculturation of the deaf; the fourth part of the chapter synthesizes the findings of the fields mentioned into three hypothetical models of deafness - medical, social-integrating and cultural - and brings them into comparison. The third chapter concerns about social attitudes toward deafness in the course of history, we consider the philosophical roots of particular concepts of deafness and draw attention to the milestones in deaf history. The fourth chapter...