Patří komiks do literatury? Aneb literární povaha komiksového díla

Abstract

Práce v první části odkrývá problematiku "literární povahy" komiksu a toho, jak s ní bylo u nás nakládáno. Zjišťuje, že ačkoli se už upustilo od směšování komiksu a literatury, nebyl tento krok ještě teoreticky reflektován. Ve druhé části na základě srovnání komiksu a literatury ze tří hledisek - z hlediska autenticity uměleckého díla, užití verbálního jazyka a z hlediska uměleckého artefaktu - ukazuje, že komiks nelze v pravém slova smyslu s literaturou vůbec poměřovat. Komiks je zde charakterizován jako umělecké dílo dvoufázové autografické, které využívá prostorových vlastností písma a které aktualizuje knihu jako svůj artefakt, na rozdíl od literárního uměleckého díla, které je popisováno jako jednofázové alografické s (potenciálně) zvukovým artefaktem. Třetí část se pak zaměřuje na aplikaci několika teoretických koncepcí, které na pozadí literatury vznikly (koncept narace, vypravěče, poetiky, recepce, čtenáře apod.) na komiks. Ukazuje, že i přes vzájemnou neporovnatelnost komiksu a literatury je za určitých podmínek možné a užitečné zkoumat komiks prostředky literární teorie. Je to vždy tam, kde sama teorie není pevně svázána s matérií literatury, tj. s jazykem.

At first, the thesis describes the question of the "literary substance" of comics and how czech comics theory has dealt with it. Although the theory claims now that comics is not a part of literature, there is no scholarly reflection of this point. In the second part of the thesis, comics is compared to literature from three different points of view: the autenticity of the artwork, the use of verbal language, and the artifact (work of art as an object). Nevertheless, it shows that literature and comics cannot be compared clearly: comics is an autographic two-stage art dealing with spatial parameters of writing and with a book as its artifact; literature is an allographic one-stage art and its artifact is (virtually) sound. The last part applies some approaches of literary theory (narration, narrator, poetics, reception, reader etc.) to comics. In spite of the mutual incomarability, comics could be analysed with the instruments of literary theory but it depends on how much the theory deals with the primary substance of literature, i.e. language.