Proces vytváření institutu dětského ombudsmana v České republice
The process of establishing the Institute of Children's Ombudsman in the Czech Republic.
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/176592Identifikátory
SIS: 237256
Kolekce
- Kvalifikační práce [18324]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Tušková, Eva
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Veřejná a sociální politika
Katedra / ústav / klinika
Katedra veřejné a sociální politiky
Datum obhajoby
14. 9. 2022
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Děti, dětský ombudsman, ochránce práv dětí, práva dítěte, veřejný ochránce práv, vytváření institutuKlíčová slova (anglicky)
Children, children's ombudsman, defender of children's rights, rights of the child, public defender of rights, establishment of an instituteDiplomová práce mapuje patnáctileté období opakovaných a prozatím neúspěšných snah o vytvoření úřadu ochránce práv dětí v České republice. Rozděluje toto období do několika etap, a u každé z nich hledá co nejvíce prvků, které danou etapu nějakým způsobem ovlivnily. S využitím teorie tří proudů se zaměřuje na fázi nastolování agendy, nalézá hlavní aktéry jednotlivých období a popisuje jejich přístupy k nastolení tématu. Jednotlivé etapy mezi sebou srovnává na základě kritérií, s nimiž teorie tří proudů pracuje. Poukazuje např. na rozdíly v postavení jednotlivých promotérů či naopak na obdobné vlivy jednotlivých proudů. V závěru navrhuje soubor doporučení pro budoucí proces, která z analýzy vycházejí.
The diploma thesis maps a fifteen-year period of repeated and so far unsuccessful efforts to establish the office of the Ombudsman for Children in the Czech Republic. It divides this period into several stages, and for each of them looks for as many elements as possible that have influenced the given stage. Using the Multiple Streams Approach, it focuses on the phase of agenda-setting, finds the main actors of each period, and describes their approaches to setting the topic. It compares the individual stages with each other on the basis of the criteria with which the MSA works. It points, for example, to differences in the position of individual promoters or, conversely, to similar influences of individual streams. In conclusion, it proposes a set of recommendations for the future process, which are based on the analysis.