Městské muzeum Polná jako místo paměti a jeho přínos pro místní komunitu

Abstract

The thesis deals with the influence of local museum workers on the civic community of Polná during the more than 120 years of the museum's existence. The starting point for the reflection is the perspective of collective memory of Maurice Halbwachs. The theoretical part presents different perspectives on individual and collective memory and the connection of memory with the construction of individual and community identity. It takes into account the importance of place as a factor of stability and its changes over time as a result of human action. The text examines the phenomenon of collecting from a historical perspective, summarizing the basic moments of development from collecting to museology and the emergence of museum institutions. Document analysis charts the time course of museum development in changing social and legal conditions. In particular, it focuses on the museum's management and their interactions with the local community. It traces this process across several generations. The analysis of the documents is illustrated with excerpts from interviews with museum actors in Polná since the 1960s. The aim of the work is to reflect on the museum in Polná as a place of memory and its contribution to the local community.

Práce se zabývá působením místních muzejníků na občanskou komunitu města Polné v průběhu období více než 120 let existence muzea. Východiskem pro reflexi je perspektiva kolektivní paměti Maurice Halbwachse. Teoretická část předkládá různé pohledy na individuální a kolektivní paměť a souvislost paměti s budováním identity jednotlivce i komunity. Zohledňuje přitom význam místa jako faktoru stability a jeho proměn v čase jako důsledku působení lidí. Text se věnuje fenoménu sběratelství z historického pohledu, shrnuje základní momenty vývoje od sběratelství k muzejnictví a vzniku muzejních institucí. Analýza dokumentů mapuje časový průběh vývoje muzea v měnících se společenských a právních podmínkách. Zaměřuje se zejména na vůdčí osobnosti muzea a jejich interakce s komunitou místních obyvatel. Tento proces sleduje napříč několika generacemi. Analýza dokumentů je ilustrována ukázkami z rozhovorů s aktéry muzejního dění v Polné od 60. let 20. století. Cílem práce je reflektovat muzeum v Polné jako místo paměti a jeho přínos pro místní komunitu.