Efekt kontinuálního krevního toku na cerebrovaskulární perfuzi a hemokoagulaci u pacientů s implantovanou levostrannou mechanickou srdeční podporou

Abstract

Implantation of left ventricular assist devices (LVADs) is an integral treatment modality in patients with heart failure. In most cases, it refers to a machine which generates continuous blood flow with reduced pulse pressures. The effect of reduced pulsatility on organ function, such as homeostatic regulatory mechanisms is still unknown. The goal of our study was to understand whether continuous blood flow generated by mechanical support devices affects cerebrovascular regulatory mechanisms (study A), and whether or not hemocoagulation is affected in regard to complications relating to hemocompatibility (study B). Study A utilized finger plethysmography and TCD ultrasonography to detect possible changes in static cerebral auto-regulation when compared to a range of rotations per minute (rpm) of the LVAD, which served as a model for either accentuation or reduction in residual arterial pulsatility. Study B divided patients with implanted LVADs based on the incidence of selected thrombophilic mutations. Both groups of patients were placed on individualized anticoagulation protocols. The results were focused on the incidence of thromboembolic and hemorrhagic complications, and eventual morbidity/mortality of the patient. Our findings did not confirm disruption to static cerebral auto-regulation,...

Implantace levostranné mechanické srdeční podpory představuje zavedenou metodu léčby srdečního selhání. V naprosté většině se jedná o přístroje generující kontinuální krevní tok s mitigovaným pulzovým tlakem. Efekt redukované pulzatility na orgánové funkce a homeostatické regulační mechanismy zůstává nadále nejasný. Cílem naší studie bylo zjistit, zdali kontinuální krevní tok generovaný mechanickou srdeční podporou ovlivňuje cerebrovaskulární regulační mechanismy (studie A) a hemokoagulaci ve smyslu výskytu komplikací souvisejících s hemokompatibilitou (studie B). Ve studii A byla využita prstová pletysmografie a TCD ultrasonografie k detekci příp. narušení statické cerebrální autoregulace za rozdílného nastavení otáček LVAD modelující akcentovanou, resp. redukovanou reziduální pulzatilitu. Ve studii B byli pacienti s implantovaným LVAD rozděleni dle záchytu vybraných trombofilních mutací na skupinu s ne/prokázanou mutací. U obou skupin byl aplikován individualizovaný antikoagulační protokol. Hodnoceným parametrem pak byl výskyt tromboembolických a hemoragických příhod a přežívání pacientů. Na základě výsledků naší studie jsme neprokázali narušení statické cerebrální autoregulace, což mj. deklaruje neměnný MAP a střední CBF rychlost navzdory variujícím rychlostem, tj. průtoku LVAD. Sledování...