NATO and the EU's strategic communication's cohesion from the perspective of the ritual model

Abstract

At the core of this master thesis lies the cohesion of NATO and the EU's strategic communication. The cohesion is researched in the context of both institutions' reactions to hybrid threats from quantitative and qualitative points of view. The thesis observes communication's cohesion within the realm of NATO and the EU's responses to the annexation of Crimea and subsequent war in Ukraine, the Skripals' poisoning, and the instrumentalization of migration by the Belarusian regime. What precedes the empirical part is a summary of current academic debates about the concept of strategic communication and also the description of NATO and the EU's communication systems. The analysis then builds on the extensive dataset of NATO and the EU's event-related messages. The intrainstitutional and interinstitutional cohesion is assessed based on the frequencies and timing of the messages in the above- mentioned cases. The subsequent qualitative analysis draws on Carey's proposed ritual view of communication. It further analyzes whether the content of NATO and the EU's strategic communication reflects their core values, threat perception, narratives about expected appropriate behavior, visioning, and whether it refers to the common historical experience, stimulates a shared view of reality, and explicitly...

Ústřední téma této diplomové práce představuje koheze strategické komunikace NATO a EU. Aspekt koheze je zde zkoumán v kontextu reakcí obou institucí na hybridní hrozby, a to jak z hlediska kvantitativního, tak kvalitativního. Práce sleduje komunikační kohezi v rámci odpovědí NATO a EU na anexi Krymu a následnou válku na Ukrajině, otravu Skripalových a instrumentalizaci migrace běloruským režimem. Empirické části práce předchází shrnutí současné akademické debaty o konceptu strategické komunikace a rovněž popis komunikačních systémů NATO a EU. Samotná analýza následně staví na obsáhlém datasetu zpráv NATO a EU o výše zmíněných událostech. Intrainstitucionální a interinstitucionální koheze je posuzována dle četností výskytu zpráv o daných případech a jejich načasování. Následná kvalitativní analýza se opírá o Careyho rituální pohled na komunikaci, na jehož základě jsou stanoveny výzkumné podotázky. Ty se zaměřují na to, zda strategická komunikace NATO a EU reflektuje jejich ústřední hodnoty, percepci hrozeb, narativy o očekáváném chování či zda obsahuje domněnky o sdíleném vnímání světa, poskytuje vize společné budoucnosti, odkazuje na společnou historickou zkušenost a v neposlední řadě, zda explicitně zdůrazňuje institucionální integritu a jednotu.