Issue Definitions in the Agenda-Setting of the European Union

Abstract

Dynamika nastolování agendy je dána definicemi diskutovaných témat a institucionální lokalitou debaty. Na rozdíl od lokalit, akademická literatura konceptuálně nerozpracovává témata a jejich definice a tím daný pojem postrádá operacionalizaci, tak jako celá teorie ʻpunctuated equlibriumʼ, z níž vychází. Dizertace proto navrhuje analytický rámec, který vychází z interdisciplinární akademické literatury a zaštiťuje hlavní znaky definující témata na agendách - (1) obsah, (2) důležitost, (3) rámování. Mimo znaky určující formu diskutovaných témat, výzkum klade důraz na pozice jednotlivých témat na konkrétní agendě. Cílem dizertační práce je přispět k operacionalizaci teorie a zodpovědět otázku: jaká témata jsou definovaná pomocí pozitivní (zásadní změnou) a negativní (drobnými úpravami) zpětné vazby v rámci nastolování politické agendy? Práce se zaměřuje na agendu Evropské rady od roku 2014 do 2022 a aplikuje kvalitativní metodologickým přístup speciálně upravený pro odhalení znaků v definicích témat a jejich hierarchizaci na agendě. Výzkum ukázal, že zatímco pozitivní zpětná vazba vždy formuje nejdůležitější (primární) téma, negativní zpětná vazba může formovat veškerá témata na agendě, včetně těch na vrcholu agendy. Práce taktéž odhalila obecná schémata, jakými obě verze zpětné vazbě utváří...

Agenda-setting dynamics are widely acknowledged as a combination of issue definitions and venues. Although venues have been receiving significant scholarly attention, the concept of issue definition is poorly developed and lacks operationalization. This PhD thesis therefore offers an analytical framework for issue definition encompassing three attributes (substance, salience, and framing), drawing on the interdisciplinary agenda-setting literature and interconnecting the debate of issue definitions with issue hierarchization. The proposed framework aims to contribute to the punctuated equilibrium theory by identifying what issues are defined through negative feedback (self-corrective mechanisms) and what issues are through positive feedback (shifts). The agenda of the European Council from 2014 to 2022 (the last two constellations of the European Union) is analyzed by applying the qualitative methodological approach. The findings show that the effect of positive feedback determines primary issues, i.e., the most salient issues on the agenda, and that negative feedback is connected to issues at all positions within the issue hierarchization, i.e., the negative feedback also generates primary issues. The research exposes that the feedback determining issue definitions influences which issues are on...