The Natural Gas Conundrum: Transformation of the Central Asian Energy Security Complex after 1991

Abstract

Publikace se zabývá energetickou bezpečností v regionu Střední Asie s důrazem na sektor zemního plynu. Výzkum představený v této knize se pokusil zodpovědět otázku, zda jsou jednotliví státní aktéři ve Střední Asii více nakloněni strategickému, nebo tržnímu přístupu k formulaci energetické politiky. Zodpovězení této výzkumné otázky cílilo na lepší pochopení jejich přístupu k velkým infrastrukturním projektům, jako je například výstavba plynovodu Střední Asie – Čína. Na základě teoretické literatury byl sestaven model pro posuzování sektoru zemního plynu z hlediska formulace energetické politiky jednotlivých státních aktérů. Tento model byl následně aplikován na tři případové studie klíčových států v rámci regionálního komplexu energetické bezpečnosti Střední Asie – Ruska, Číny a Turkmenistánu.

The study examines energy security in the Central Asia region, with an emphasis on the natural gas sector. The research presented in the book attempts to answer the question of whether the various state actors in Central Asia are more inclined towards a strategic or market-oriented approach to energy policy formulation. Answering this research question aimed at better understanding the approach of individual state actors towards large infrastructure projects such as the construction of the Central Asia–China Gas Pipeline. Based on the theoretical literature, a model was constructed to assess the natural gas sector in terms of energy policy formulation by individual state actors. This model was then applied to three case studies of key state actors within the Central Asian regional energy security complex. These are the case studies of Russia, China, and Turkmenistan.