Zdanění starobních důchodů a dalších pojistných sociálních dávek

Abstract

2 Abstract Taxation of retirement pensions and other insurance social benefits The thesis has the ambition to bring an often-neglected view of one of the media-gracious topics, and that is the Czech pension reform. For this purpose, I examine in detail the pension insurance system, which is a public monetary payment, and, to a lesser extent, the voluntary old-age savings system, which consists of supplementary pension savings and supplementary pension insurance. In the case of pension insurance, it is examined in particular how much the insurance premium is for pension insurance taxes, and how much the actual insurance premium, while the essential criterion in the given case is the degree of its equivalence expressing the ratio between this insurance premium and its consideration in the form of a (retirement) pension. This varies between 1/3 and 2/5, which means that the premium for pension insurance can be considered a tax from 3/5 to 2/3. At the individual level, as a result of the reduction limits, the equivalence rate ranges from 34% for people with the highest incomes to 100% for people with the lowest incomes. Therefore, there is in reality a strong progressive-regressive taxation of the incomes of employees, and to a lesser extent of the self-employed. From the point of view of a more suitable...

2 Abstrakt Zdanění starobních důchodů a dalších pojistných sociálních dávek Diplomová práce má ambici přinést často opomíjený pohled na jedno z mediálně vděčných témat, a tou je česká důchodová reforma. Za tímto účelem je podrobně zkoumám systém důchodového pojištění, které je veřejnoprávním peněžitým plněním, a v menší míře i systém dobrovolného spoření na stáří, který je tvořen doplňkovým penzijním spoření a penzijního připojištění. U důchodového pojištění je zkoumáno zejména to, nakolik je pojistné na důchodové pojištění daní, a nakolik skutečným pojistným, přičemž zásadním kritériem je v daném případě míra jeho ekvivalence vyjadřující poměr mezi tímto pojistným a jeho protiplněním ve formě (starobního) důchodu. Ta se pohybuje mezi 1/3 a 2/5, z čehož vyplývá, že pojistné na důchodové pojištění je možné ze 3/5 až 2/3 považovat za daň. Na individuální úrovni se v důsledku redukčních hranic míra ekvivalence pohybuje od 34 % u lidí s nejvyššími příjmy po 100 % u lidí s nejnižšími příjmy. S tím souvisí skutečnost, že reálně dochází k silnému progresivně - degresivnímu zdanění příjmů zaměstnanců, v menší míře pak osob samostatně výdělečně činných. Z hlediska vhodnějšího nastavení systému, možnostem zdanění důchodu a částečně i v návaznosti na nález Ústavního soudu z roku 2010 se jeví jako žádoucí rozdělení...