Náboženská pluralita v některých současných diskusích

Abstract

Tato práce se zabývá nedávnými diskusemi o náboženské pluralitě v rámci křesťanské teologie. Představil jsem myšlenky Deklarace z Abú Dhabí ohledně pozitivního výhledu vývoje lidstva (nejen) díky mezináboženskému dialogu. Podobné výsledky mezináboženského dialogu (byť v menším) se naleznou v Dupuisově teologii. Ta navíc, podle zjištění práce může sloužit jakožto teoretické východisko Deklarace i Prohlášení. Samozřejmě nevíme, zda tomu tak bylo. Představil jsem zběžně další paradigmata a modely teologie náboženství a jejich představitele. Představil jsem, jak je Dupuisova teologie recipovaná u dalších teologů a zaujal jsem k ní vlastní kritické stanovisko v 11 bodech/otázkách k objasnění či dalšímu studiu. Spor o inkulturované indické křesťanství se projevuje v křesťanským ashramech i na jevu pronásledování křesťanů.

The thesis "Religious plurality in some current discussions" deals with some recent discussions within Christian theology. The ideas of the Declaration of Abu Dhabi regarding the positive outlook for the development of humanity (not only) thanks to interreligious dialogue were presented. Similar results of interreligious dialogue (albeit to a lesser extent) can be found in Dupuis's theology. In addition, according to the findings of the work, it can serve as a theoretical starting point for both the Declaration of Abu Dhabi, and the Declaration of Nur-Sultan. (Of course, we don't know if that was the case.) other Paradigms and models of the theology of religion and their representatives were briefly listed. I presented how Dupuis's theology is received by other theologians and took my own critical position on it in 11 objections/questions for clarification or further study. The dispute over inculturated Indian Christianity is manifested in Christian ashrams and in the phenomenon of persecution of Christians.