Divadlo přes čáru - drogy v divadelním prostředí

Abstract

Práce dokumentuje specifický diskurz o (ne)užívání kokainu v divadelním prostředí, konkrétně mezi studenty a absolventy vysoké umělecké školy ve věkové skupině 20-30 let. Výzkum se tedy zaměřuje na užívání psychotropních látek v poměrně privilegovaném kontextu. Skrze fenomenologický design výzkumu dochází k pochopení žité zkušenosti aktérů. Data byla získána na základě třinácti hloubkových rozhovorů. Mezi respondenty byli zastoupeni neuživatelé, příležitostní uživatelé, osoby v ambulantní léčbě a bývalí distributoři drog. Studie se věnuje tomu, jak aktéři vnímají zážitky s jednotlivými drogami a jakým způsobem definují hranice přijatelnosti v rámci užívání psychotropních látek. Prostor je věnován i tomu, co uživatelé považují za zásadní během samotného aktu užití. Speciální pozornost je pak zaměřena na ekonomické vztahy, distribuci drog a vnímání nelegálnosti. Práce se dotýká i prožívání abstinence a ambulantní léčby. Kromě popisu užívání látek ve specifickém divadelního prostředí pohledem samotných aktérů, je poodhaleno, jakým způsobem v této skupině dochází k normalizaci užívání a jak se aktéři (ne)vymezují od celospolečensky podporovaného diskurzu.

This thesis explores a specific discourse on cocaine non-use/use in the theatre environment, specifically among students and graduates of an arts college in the 20-30 age group. Thus, the research focuses on the use of psychotropic substances in a relatively privileged context. Through a phenomenological research design, an understanding of the lived experience of the actors is achieved. The data was collected through thirteen in-depth interviews. Respondents included non-users, occasional users, people in outpatient treatment and former drug distributors. The study explores how actors perceive experiences with particular drugs and how they define the boundaries of acceptability within psychotropic substance use. The thesis also focuses on what users consider essential during the act of use itself. Special attention is then given to economic relations, drug distribution and perceptions of illegality. The work also touches on the experience of abstinence and outpatient treatment. In addition to describing use in a specific theatrical setting through the eyes of the actors themselves, it is revealed how substance use is normalized in this group and how the actors (dis)define themselves from the socially supported discourse.