Dva přístupy ke vztahu vědy, umění a lidské přirozenosti. Aristoteles a Jean - Jacques Rousseau

Abstract

1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá filosofickými myšlenkami Aristotela a Jeana-Jacquese Rousseaua a jejich pohledem na vědu a umění. Snaží se z jejich pozic zodpovědět otázku, zda věda a umění vychází z lidské přirozenosti či nikoliv. Jejich odpovědi jsou velmi rozdílné. Podle Aristotela je věda pro člověka přirozená, protože pramení z přirozené lidské touhy po poznání. Stejně tak umění dle Aristotela neodporuje přirozenosti, protože je odvozeno z přirozené lidské schopnosti napodobovat. Podle Jeana-Jacquese Rousseaua však věda a umění lidskou přirozenost naopak kazí. Podle jeho názoru totiž nemůžeme lidskou přirozenost poznat pozorováním lidí okolo sebe, nýbrž pochopením toho, jak člověk žil původně, než se vlivem pokroku změnil. Vědu a umění do svého popisu původní lidské přirozenosti nezahrnoval a vnímal je jako součást zhoubného procesu, v němž s každým dalším vynálezem lidstvo přichází o svou prostotu z dob minulých. Rozdíl v jejich vnímání lidské přirozenosti tkvěl dle mého názoru i v tom, že Aristoteles pozoroval svět a na základě toho se vyjadřoval o lidské přirozenosti, kdežto Rousseau si vytvořil ideu lidské přirozenosti ve své mysli a na základě ní svět okolo sebe podrobil ostré kritice. Účelem této práce však není posoudit, který z filosofů o vědě, umění a lidské přirozenosti soudil...

1 Abstract This diploma thesis deals with philosophical thoughts of Aristotle and Jean-Jacques Rousseau and their views about science and art. It attempts to answer the question whether, from their perspectives, science and art proceed from human nature or not. Their opinions are very different. According to Aristotle science is a part of human nature because it comes out of natural human desire to understand. In the same way he considered art as integral to humans because it is derived from natural human ability to imitate. But according to Jean- Jacques Rousseau science and art make human nature worse. He claimed that we can't learn about human nature by observing people around us, but only after we understand how humans lived before they were changed by progress. He didn't include science and art in his description of the original human way of life because every new discover is, in his opinion, a part of destructive process of loosing simplicity of past times. The difference between Aristotle's and Rousseau's perception of human nature consisted, in my opinion, also in the fact that Aristotle made his convictions on the basis of his observations of the world unlike Rousseau who created the idea of the original human nature in his mind first and then critisized the world for it's differences from his...