| uk.abstract.cs | Tématem předložené habilitační práce jsou lexikální amalgámy v současné francouzštině. V českém lingvistickém prostředí se pro tento jev používá především termín kontaminace slov, jenž je naopak ve francouzštině (contamination) spíše marginální oproti tradičnímu pojmu mot-valise. V jeho kontextu je možno nalézt desítky dalších ekvivalentů, které se vyskytují buď jako obecné termíny daného procesu (croisement, imbrication, emboîtement, contamination, fusion apod.), nebo označují synonyma takto vzniklých slov (monstres de langue, mot-tiroir, mot-gigogne, bête-à-deux-mots, mots a(i)mants, mots croasés aj.). Objevují se i pojmy z anglické lingvistiky „blend“, „blendig“, či a priori literární termín „portmanteau“ pocházející z pera anglického spisovatele, matematika a logika L. Carrolla, díky němuž došlo k popularizaci tohoto specifického procesu slovotvorby nejen v angličtině, ale i jiných jazycích.
Uvedená bohatá terminologie již předjímá velmi rozličné uchopení definice a vymezení pravidla vzniku amalgámu v teoretickém rámci, jehož cílem bylo na základě analýzy teoretických východisek a předchozích poznatků z oblasti studia amalgámů ve francouzštině (s přihlédnutím k dalším relevantním studiím především v angličtině) vymezit typologii pro následnou analýzu korpusu amalgámů vytvořeného pro tento výzkum. Vlastní klasifikace čerpá zejména z rešerší současné neologie (cf. Sablayrolles, Makri-Morel), v níž jsou amalgámy definovány jako slova vzniklá spojením obvykle dvou slov, z nichž alespoň jedno bylo zkráceno tronkací. Tato definice odpovídá jedné ze tří specifických forem lexikálních amalgámů, a to tzv. compocation (kompokace). Pokud je toto vymezení doplněno o společnou homofonní složku, rozlišují se dva typy procesů, tzv. mot-valise a factorisation (faktorizace). V případě, že se objevují společné homofonní segmenty ve středovém spoji, jde o mot-valise, je-li spoj umístěn pouze na začátku, na konci, nebo na začátku i na konci, jedná se o faktorizaci.
Na základě terminologického a klasifikačního vymezení je následně v rámci druhého cíle práce provedena lingvistická analýza příslušného lexika získaného ze slovníku Wiktionnaire. Záměrem této části je popsat pravidlo tvorby amalgámů v současné francouzštině a zároveň definovat jejich použití v souvislosti s daným slovníkem, ale i v kontextu psaného žurnalistického korpusu platformy Néoveille a jiných metalingvistických korpusů a nástrojů současné lingvistiky. | cs |
