Možnosti empatie k postavám v rámci recepce povídek Jana Balabána

Abstract

This bachelor thesis deals with reader empathy towards literary characters in Jan Balabán's short stories, specifically focusing on the means of text construction that enable this empathy. The theoretical part of the thesis first defines the subjects of the empathic response - the literary character and the reader. Subsequently, the empathic process is also defined. In the practical part, three short stories from different short story collections by Jan Balabán are then analysed, because the sub-research of the bachelor's thesis is focused on the transformation of the means of text construction key to eliciting an empathic response in the context of Balabán's work. The analyses themselves are structured into the different levels of literary character, narrator, story, space-time and language. The analyses then show that the empathic response in the reader is elicited in a similar way in the first two stories, mainly due to the blurring of the distinctions between the narrator's zone and the character's zone, which evokes a similarity with interpersonal interaction, as well as due to the sites of non-determinism that result in the elicitation of so-called external inferences. The third short story is more descriptive, the character's feelings are captured more explicitly, there is no blurring of the...

Tato bakalářská práce se zabývá čtenářskou empatií k literárním postavám v povídkách Jana Balabána, konkrétně se zaměřuje na prostředky výstavby textu, které tuto empatii umožňují. V teoretické části práce jsou nejprve definovány subjekty empatické reakce - literární postava a čtenář. Následně je definován i empatický proces. V praktické části jsou poté analyzovány tři povídky z různých povídkových souborů Jana Balabána, a to proto, že dílčí zkoumání bakalářské práce je zaměřeno na proměnu prostředků výstavby textu klíčových pro vyvolání empatické reakce v kontextu Balabánovy tvorby. Samotné analýzy jsou strukturované do jednotlivých rovin - literární postavy, vypravěče, příběhu, časoprostoru a jazyka. Z provedených analýz pak vyplývá, že empatická reakce u čtenáře je u prvních dvou povídek vyvolána obdobným způsobem, především díky stírání rozdílů mezi pásmem vypravěče a pásmem postavy, což evokuje podobnost s interpersonální interakcí, dále také díky místům nedourčenosti, která mají za následek vyvolání takzvaných vnějších inferencí. Třetí povídka je popisnější, pocity postavy jsou zachyceny explicitněji, nedochází ke stírání rozdílů mezi zmíněnými pásmy, ale stále jsou zde patrné podobné prostředky sloužící k vyvolání empatie u čtenáře jako v povídkách předchozích. Jedná se především o zachycení...