Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu

Abstract

The thesis Russian-Israeli Relations after the Dissolution of the Soviet Union looks at the relations of these countries in the period from the end of 1991 to 2022 from the perspective of the neorealist balance of power theory. The main aim of the thesis is to answer the question of how the geopolitical interests of the two countries are inscribed in their diplomatic relations. At first glance, some diplomatic interactions between Moscow and Tel Aviv may give the impression of very warm relations. However, the two countries are fundamentally at odds over their interests in the Middle East. Russia's interests, as could be deduced from the balance of power theory, derive from its efforts to counterbalance the USA. Israel's interest is to survive surrounded by enemies, which it seeks to achieve through its alliance with the USA. The thesis is based on two case studies: Iran and Syria. I analyze both geopolitical interests and diplomatic relations using qualitative and quantitative research methods. In the case of geopolitical interests, I draw on official government documents, military doctrines, statements by top politicians, the formation of military-strategic alliances, energy cooperation, and Russian, Israeli, and U.S. votes at the United Nations in the cases of Iran and Syria. I analyze...

Diplomová práce Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu nahlíží na vztahy těchto zemí v období od konce roku 1991 do roku 2022 z pohledu neorealistické teorie rovnováhy sil. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, jak se propisují geopolitické zájmy obou zemí do jejich vzájemných diplomatických vztahů. Na první pohled totiž mohou některé diplomatické interakce mezi Moskvou a Tel Avivem navodit dojem velmi vřelých vztahů. Obě země se však zásadně rozchází ve svých zájmech na Blízkém východě. V případě Ruska se zájmy, jak bylo možné vyvodit na základě teorie rovnováhy sil, odvíjí od jeho snahy vyvažovat USA. Izraelským zájmem je přežít v obklopení nepřátel, čehož se snaží dosáhnout skrze spojenectví s USA. Práce je postavená na dvou případových studiích: Íránu a Sýrii. Jak geopolitické zájmy, tak diplomatické vztahy analyzuji pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. V případě geopolitických zájmů vycházím z oficiálních vládních dokumentů, vojenských doktrín, prohlášení vrcholných politiků, vytváření vojensko-strategických aliancí, energetické spolupráce a hlasování Ruska, Izraele a USA v OSN v případě Íránu a Sýrie. Diplomatické vztahy analyzuji na základě zahraničních cest, proklamací, vyhošťování či předvolávání diplomatů a hlasování v OSN.