Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu

Abstract

This work deals with reasons why Germany have not seen, or rather have not wanted to see, Russia as a dictatorial regime, with which Germany have been building dependent energy relations for decades threatening Germany's energy security. The aim of the work is to reveal motives of democratic Germany leading to energy dependence on an authoritarian country. The work analyzes German-Russian relations, which had been started during the Cold War as part of Brandt's Ostpolitik and strengthened regardless of political parties and wars provoked by Russians in Chechnya, Georgia and Ukraine, as well as by extorting of customer countries when disagreement with Russian international policy. The first chapter looks at Germany from a perspective of an international actor, because unhealthy relationships lead to the limitation of democratic decision-making in domestic and foreign policy, which was evidenced by Germany's reserved attitude to the war in Ukraine 2022. The next chapter explores the length and depth of German-Russian relations. Under heavy lobbying, Schröder pushed for close ties between German and Russian energy industries for a purpose of the economic prosperity of Germany and himself. Although after the annexation of Crimea in 2014, Germany's rhetoric towards Russia was harsh and Germany declared...

Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...