Pokles srdeční frekvence po zatížení jakožto prediktor pro hodnotu VO2max a anaerobní práh

Abstract

Title: Heart rate recovery as a predictor for VO2max and anaerobic threshold Objectives: The aim of the study was to determine the statistical relationship between the maximum VO2max values at standardized loading, with a decrease in heart rate after maximal loading, and functional anaerobic threshold values. Methods: Ten healthy men, aged 22-26 years, participated in the testing. The probands had their blood pressure, weight and height measured before testing. Subsequently, they were fitted with a silicone spiro-ergometric mask and chest belt to measure heart rate. After stepping on the treadmill ergometer, standing spirometry (FEV1/FVC) and minute ventilation in sitting were performed. In the warm-up, probands completed a run for 4 minutes (11 km/h, 0 incline). In 5th minute the incline was set to 5. From the 6th minute onwards, the speed of the treadmill ergometer was increased by 1 km/h every minute until the proband could not continue. After the run, the proband was seated and heart rate was measured for 5 minutes along with spirometry. Results: Although there was a positive correlation between the heart rate recovery after 30 s, 90 s and 240 s after maximal load and peak values of VO2max, these correlation (r = 0,51, r = 0,49, r = 0,53) are not strong enough to generalize the results. No...

Název: Pokles srdeční frekvence po zatížení jakožto prediktor pro hodnotu VO2max a anaerobní práh Cíle: Cílem práce bylo determinovat statistickou závislost mezi maximálními hodnotami VO2max při standardizovaném zatížení s poklesem srdeční frekvence po maximálním zatížení a funkčními hodnotami anaerobního prahu. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 10 zdravých sportovně aktivních mužů, studujících na UK FTVS. Probandům byl před samotným testováním změřen krevní tlak, hmotnost a výška. Následně jim byla nasazena silikonová spiroergometrická maska a hrudní pás pro měření srdeční frekvence. Po vystoupení na běžecký ergometr byla provedena spirometrie (FEV1/FVC) ve stoje a MV (1 minuta) v sedě. V rozcvičení probandi absolvovali běh po dobu 4 minut (11 km/h, 0 sklon). V 5. minutě byl sklon nastaven na 5. Od 6. minuty byla rychlost pásu běžeckého ergometru navýšena každou minutu o 1 km/h až do volního vyčerpání probanda. Po ukončení běhu byl proband usazen a po dobu 5 minut byla měřena srdeční frekvence spolu se spirometrií. Výsledky: Přestože se prokázala pozitivní korelace mezi poklesem srdeční frekvence po 30 s maximálního zatížení a maximálními hodnotami VO2max, není tato korelace (r = 0,51) dostatečně silná na generalizaci a zobecnění výsledků. Mezi funkčními parametry na úrovni anaerobního prahu a...