Postoje zdravotnického personálu ke kouření tabáku a odvykání kouření: dotazníkový výzkum

Abstract

Background: Non-smoking staff and a non-smoking environment are prerequisites for high- quality health care. Despite this, the prevalence of smoking among healthcare workers is still high. Healthcare workers represent a specific group that should be informed about the harm of smoking. The aspect that strengthens the motivation to smoke among healthcare workers seems to be the demanding nature of work in hospital, which is associated with a higher level of stress. Part of the ethical issue of smoking is delegating one's work duties to other people and disrupting collegiality and relationships in the team in general. Aims: The aim is to determine the proportion of smokers and non-smokers in a selected sample of non-medical healthcare workers. To further identify what role a cigarette plays in the smokers' working day and how the consequences of smoking during working time are subjectively perceived. To determine the level of motivation to quit smoking and awareness of a smoking cessation program offered by the employer. To determine whether smoking affects interpersonal relationships in the workplace. Material and methods: Quantitative data collection in the form of an online questionnaire via the Google Forms platform was chosen for the implementation of the research. The basic set of research...

Východiska: Nekuřácký personál a nekuřácké prostředí jsou předpokladem kvalitní zdravotní péče. Navzdory tomu je stále vysoká prevalence kouření mezi zdravotníky. Zdravotníci představují specifickou skupinu, která by měla být dostatečně informována o škodlivosti kouření. Aspektem, který posiluje motivaci ke kouření u zdravotníků, se zdá být náročnost práce ve zdravotnictví, která je spojena s vyšší mírou stresu. Součástí etické problematiky kouření je delegování svých pracovních povinností na jiné osoby a narušování kolegiality a vztahů v kolektivu obecně. Cíl práce: Zmapovat poměr kuřáků a nekuřáků ve vybraném vzorku nelékařských zdravotnických pracovníků. U kuřáků identifikovat jakou roli hraje cigareta v jejich pracovním dni a jak jsou subjektivně vnímány důsledky kouření v pracovní době. Zjistit míru motivace k zanechání kouření a povědomí o programu na podporu odvykání kouření nabízeného zaměstnavatelem. Zjistit, zda má kouření vliv na mezilidské vztahy na pracovišti. Metody: Pro realizaci výzkumu byl zvolen kvantitativní sběr dat formou online dotazníkového šetření přes platformu Google Formuláře. Základní soubor výzkumu tvořili nelékařští zdravotničtí pracovníci ÚVN-VoFN Praha. Pro výběr souboru respondentů byla použitá nepravděpodobnostní metoda výběru, kriteriální výběr. Výzkumné šetření...