Problematika literárního města jako výhradně ženského prostoru

Abstract

(in English): This thesis deals with the question of the female equivalent of the flâneur, the flâneuse. The analysis of texts from the flaneur's 19th century and a few decades later, in which the female protagonist walks through the streets of the city, points out that women naturally occurred and occur in cities. For this purpose, I use five literary works, namely Madame Bovary by Gustave Flaubert, Thérèse Raquin by Émile Zola, Mrs. Dalloway by Virginia Woolf, Good Morning, Midnight by Jean Rhys and The Bell Jar by Sylvia Plath. In these books, I describe the role of women in the urban environment and I also draw attention to the difficulties with which, unlike the flâneur, they had to deal with and which to some extent coincide with the majority of analysed flâneuses. In the first three mentioned books, I compare the female and male space, which reveals certain inequalities in the position of women and men on the streets of the city. In the case of the other two books, it is not possible to implement this comparison due to the homodiegetic narration, and thus the insufficient possibility to map the male space in them as well. The last part of the work is devoted to the visual representation of female flânerie through photography. The aim of the work is therefore to expand the boundaries of the...

(česky) Tato diplomová práce se zabývá otázkou existence ženského ekvivalentu flanéra, tzv. flâneuse. Analýzou textů z flanérova 19. století a z období o pár desítek let pozdějšího, v nichž prochází ženská hlavní hrdinka ulicemi města, je poukázáno na to, že se ženy ve městech přirozeně vyskytovaly a vyskytují. K tomuto záměru je využito pěti literárních děl, a to konkrétně Paní Bovaryová Gustava Flauberta, Tereza Raquinová Émila Zoly, Paní Dallowayová Virginie Woolfové, Good Morning, Midnight Jean Rhys a Pod skleněným zvonem Sylvie Plathové. Pomocí těchto knih je popsána role žen v městském prostředí a je také upozorněno na potíže, se kterými se zde, na rozdíl od flanéra, musely vypořádávat a které se u většiny analyzovaných flâneuses do určité míry shodují. U prvních třech zmíněných knih provádím komparaci ženského a mužského prostoru, z níž vyplývají jisté nerovnosti v postavení ženy a muže na ulicích města. V případě zbylých dvou knih není možné tuto komparaci provést z důvodu homodiegetického vyprávění, a tedy nedostatečné možnosti zmapovat v nich rovněž mužský prostor. Poslední část práce se věnuje vizuální reprezentaci ženské flanérie prostřednictvím fotografie. Cílem práce je tedy rozšířit hranice pojmu flanéra a zahrnout do něj také další postavy městské scenérie.