Předsednictví velkého a malého státu: francouzské a české předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 na příkladu směrnice o energetické náročnosti budov

Abstract

This master thesis compares the presidencies of a big state (France) and a small state (the Czech Republic) in the Council of the European Union in 2022, using the negotiation of the Energy Performance of Buildings Directive as an example. It describes the differences and similarities in the negotiations of the two presidencies at the level of the Energy Working Group. The thesis verifies whether the influence of the size of the state on the following five parameters of the presidency was visible during the presidency: overall objectives, expertise and personnel, strategic, communication, cooperation and legislative. It is a case study of two presidencies of the Council of the European Union and their comparison. A qualitative method was used, namely semi-structured interviews with actors from both presidencies. These were analysed and then the individual parameters were compared. The research found that to a large extent the presidencies were similar in their functioning and work, but differences were also found. France, as a big state, had a greater expert capacity and a more time-consuming administrative burden in terms of the need to consult headquarters. Therefore, it was not as flexible and reactive in its communication; the presidency could be classified as a capital-based model. The Czech...

Tato diplomová práce porovnává předsednictví velkého státu (Francie) a malého státu (České republiky) v Radě Evropské unie v roce 2022 na příkladu vyjednávání směrnice o energetické náročnosti budov. Popisuje rozdílnosti a podobnosti při vyjednávání obou předsednictví na úrovni Pracovní skupiny pro energetiku. Práce ověřuje, zda se během předsednictví projevil vliv velikosti státu na následujících pět parametrů předsednictví: celkových cílů, expertní a personální, strategický, komunikační, kooperační a legislativní. Jde o případovou studii dvou předsednictví v Radě Evropské unie a jejich komparaci. K řešení byla využita kvalitativní metoda, a to polostrukturované rozhovory s aktéry obou předsednictví. Ty byly analyzovány a na základě nich poté byly jednotlivé parametry porovnávány. Ve výzkumu bylo zjištěno, že do velké míry byla předsednictví svým fungováním a prací podobná, ale byly shledány i rozdílnosti. Francie jako velký stát měla větší expertní kapacity a projevila se u ní administrativní zátěž ve smyslu nutnosti konzultací s ústředím, která je časově náročnější. Proto v komunikaci nebyla tak flexibilní a reaktivní, předsednictví by se dalo zařadit do capital based modelu. Česká republika jako malý stát měla o něco menší expertní kapacity, ale díky tomu mohla aktivněji a flexibilněji reagovat...