Typologie jinakosti v pozdně středověkých bohemikálních cestopisech

Abstract

In this thesis we focus on how late medieval Bohemian travelogues are formed and how their authors work with the otherness they encounter in foreign lands. The texts of the "panoš Jaroslav", Václav Šašek z Bířkova and Gabriel Tetzel form the basis. For comparison, the travelogues of Martin Kabátník and Jan Hasištejnský of Lobkowicz are also presented in less detail. The analysis focuses first on the travelogue's claim to truthfulness. Thus, the aspects contained in the text that help to gain the recipient's trust in the information and in its authenticity are presented. The most frequent features of travelogues are detailed descriptions, subjective opinions, eyewitness accounts or bodily experiences. Subsequently, the text deal with the issue of the narrative persona that mediates otherness to the readers. The focus is on how the author as narrator manifests himself in the work, what mask he puts on for the reader and what we can judge about him on the basis of the work presented. Most noticeable is information regarding the author's background, his specific focus on certain areas and his linguistic or historical knowledge. Then there is also the relationship to religion or other qualities or personality traits derived mainly from various slight references, and consequently from the author's...

V práci se zaměřujeme na to, jakým způsobem jsou utvořeny pozdně středověké bohemikální cestopisy a jak jejich autoři pracují s jinakostí, se kterou se v cizích krajinách setkávají. Základ tvoří především texty "panoše Jaroslava", Václava Šaška z Bířkova a Gabriela Tetzela. Pro srovnání jsou pak méně podrobně uvedeny i cestopisy Martina Kabátníka a Jana Hasištejnského z Lobkowicz. Analýza se soustřeďuje nejprve na nárok cestopisu na pravdivost. Předestřeny jsou tak aspekty, které v textu napomáhají k získání recipientovy důvěry v předložené informace a v jejich autenticitu. Nejčastěji se v cestopisech objevují podrobné popisy, subjektivní hodnocení, očitá svědectví či tělesné prožitky. Následně je v textech řešena problematika vypravěčské persony, která jinakost zprostředkovává čtenářům. Důraz je kladen na to, jak se autor jakožto vypravěč v cestopisu projevuje, jakou masku si pro čtenáře nasazuje a co o něm můžeme soudit na základě předloženého díla. Nejvíce patrné jsou informace týkající se původu autora, jeho specifické zaměření na určité oblasti a jazykové či historické znalosti. Dále pak můžeme vyvodit vztah k náboženství nebo další vlastnosti či osobnostní rysy odvozené zejména z různých nepatrných zmínek, potažmo z autorových subjektivních názorů. V závěru se pokoušíme předložit ve shodě s...