The devil in the details: Influence of group characteristics on voting behavior in the Slovak National Council as seen through multiplex social network analysis

Abstract

(in English): Many non-political factors have significant influence on the many ways of decision-making in politics. Researchers like Masket (2008) found a significant relationship between seating arrangements in parliament and the decisions that the seated politicians take. More interesting, however, are findings by Tunkis (2016) or Škvrňák (2021) that show how social factors influence decisions made in political organizations. However, literature is not clear on the question of how sociodemographic factors like gender or ethnicity wield significantly influence political decision- making. These studies are few and far between and do not focus on countries in the CEE region, like Slovakia. Atop of that, literature on this topic does not use social network analysis, which provides several advatantages that this thesis considers as worth exploring. One of them is the concept of optimal graph partitioning, which finds natural groups of like-minded nodes in terms of their links. This is exploited in an interesting way in a paper by Arinik, Figueiredo & Labatut (2020), which aims to analyze the Euroepan Parliament by mapping them onto multiplex signed graphs, which introduce more complete mapping of social organizations that contain a mechanism of internal conflict. This thesis tries to apply the method...

(česky) Mnoho nepolitických faktorů má významný vliv na mnohé způsoby rozhodování v politice. Výzkumníci jako Masket (2008) našli významný vztah mezi uspořádáním křesel v parlamentu a rozhodnutími, která v nich sedící politici přijímají. Zajímavější jsou však poznatky Tunkise (2016) nebo Škvrňáka (2021), které ukazují, jak sociální faktory ovlivňují rozhodování politických organizací. Literatura však není jasná v otázce, jak sociodemografické faktory jestli pohlaví nebo etnicita významně ovlivňují politické rozhodování. Těchto studií je málo a nezaměřují se na země v regionu střední a východní Evropy, jako je Slovensko. Literatura na toto téma navíc nepoužívá analýzu sociálních sítí, která poskytuje několik výhod, které tato práce považuje za vhodné prozkoumat. Jedním z nich je koncept optimálního rozdělení grafů, který najde přirozené skupiny stejně smýšlejících uzlů z hlediska jejich vazeb. Zajímavým způsobem to využívá článek Arinika, Figueiredo & Labatut (2020), jehož cílem je analyzovat Evropský parlament jejich mapováním do multiplexních znaménkových grafů, které zavádějí úplnější mapování společenských organizací, které obsahují mechanismus vnitřního konfliktu. Tato práce se pokouší aplikovat metodu multiplexního dělení znaménkového grafu z pera Arinika et al. (2020) k otázce významného...