Využití virtuální reality v terapii horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě

Abstract

The theoretical part of the thesis deals with stroke from the medical and physiotherapeutic point of view with respect to movement deficit of the paretic upper limb. Specifically, the diagnosis of the disease, therapy and incidence including risk factors are mentioned. The practical part deals with 7 case reports of patients who underwent rehabilitation using virtual reality 2-3 times a week over the course of 8 weeks. The aim of these case studies is to determine the influence and evaluate the effectiveness of virtual reality therapy on functional deficit of the upper limb in different patients after stroke. The purpose is also to monitor practical aspects of therapy of specific patients after stroke, which will be taken into account in cooperation with the developers for future improvement of rehabilitation systems using VR. The Frenchay arm test, the modified Frenchay scale and the Visual Assessment Score of the Hand Functional Task are used to objectify the function of the upper limb. The evaluation is complemented by the quality of life questionnaires EQ-5D-3L and Short Form-36. The measurement further evaluates the momentum of the paretic upper limb, in particular the joint extent and the rate of spasticity using the modified Ashworth scale. All examinations are performed both at the initial...

Teoretická část práce se zabývá cévní mozkovou příhodou z lékařského a fyzioterapeutického pohledu s ohledem na pohybový deficit paretické horní končetiny. Konkrétně je zmíněná diagnostika onemocnění, terapie a incidence včetně rizikových faktorů. V praktické části je zpracováno 7 kazuistik pacientů, kteří podstoupili rehabilitaci s využitím virtuální reality 2-3x týdně v průběhu 8 týdnů. Cílem těchto případových studií je zjistit vliv a zhodnotit účinnost terapie virtuální realitou na funkční deficit horní končetiny u rozdílných pacientů po cévní mozkové příhodě. Účelem je také sledování praktických aspektů terapie konkrétních pacientů po CMP, které budou ve spolupráci s vývojáři zohledněny pro budoucí zdokonalení systémů rehabilitace využívajících VR. Pro objektivizaci funkce horní končetiny je využit Frenchayský test paže, resp. Modifikovaná Frenchayská škála a Skóre vizuálního hodnocení funkčního úkolu ruky. Hodnocení je doplněno dotazníky kvality života EQ-5D-3L a Short Form-36. V rámci měření je dále hodnocena hybnost paretické horní končetiny, a to zejména kloubní rozsah a míra spasticity pomocí modifikované Ashwortovy škály. Všechna vyšetření jsou provedena jak při vstupním vyšetření, tak při výstupním vyšetření po ukončení série terapií. Součástí vypracovaných kazuistik je také popsaný...