M. J. Fesl, J. F. Hurdálek a litoměřický bolzanismus

Abstract

The present thesis deals with the life and work of the Czech-German priest Michael Joseph Fesl (1788- 1864), one of the most important followers of Bernard Bolzano and a leading representative of his school of thought. It follows him especially in the context of Bolzanism as it developed in the Leitmeritz seminary where Fesl was a preses. In this context, the thesis also notes the personality and work of Bishop Josef František Hurdálek (1747-1833), who was affected by the trial of the Bolzanians in a similarly tangible way as Fesl. However, it does not neglect the fate of these personalities after they were forced to leave the seminary. It follows Fesl during his years of involuntary exile in Austria. It does not omit also other aspects of Fesl's activities either, such as the publication of Bolzano's works abroad (especially in Sulzbach, Bavaria), or the bequest of books to the Czech National Museum in the spirit of Bolzanist charity. With the help of sources such as correspondence and articles of reminiscence in the contemporary press, the thesis tries to capture the way of working and the atmosphere of the Leitmeritz seminary. It seeks to interpret in the light of the religious thought of the Bolzanists and in the context of Enlightenment Catholicism in general Fesl's works, for the example the...

Předkládaná diplomová práce se zabývá životem a dílem českoněmeckého kněze Michaela Josepha Fesla (1788-1864), jednoho z nejvýznamnějších stoupenců Bernarda Bolzana a předního představitele jeho myšlenkové školy. Sleduje ho zejména v souvislosti s bolzanismem, jak se rozvíjel v litoměřickém kněžském semináři, kde byl Fesl presesem. V této souvislosti si práce všímá rovněž osobnosti a působení biskupa Josefa Františka Hurdálka (1747-1833), kterého proces s bolzanovci zasáhl podobně citelně jako Fesla. Fesla sleduje i v letech jeho nuceného rakouského exilu a neponechává stranou ani jiné aspekty jeho činnosti, jako bylo vydávání Bolzanových děl v zahraničí, zejména v bavorském Sulzbachu, či odkaz knih českému Národnímu museu v duchu bolzanovské dobročinnosti. Pomocí pramenů, jako jsou korespondence či články vzpomínkového charakteru v dobovém tisku, se práce snaží postihnout chod a ovzduší litoměřického učiliště. Nabízí také rozbor Feslových knižně publikovaných textů - např. pseudonymně vydané Nachrichten und Betrachtungen über die ungarische Nazionalsynode vom Jahre 1822 usiluje interpretovat s přihlédnutím k náboženskému myšlení bolzanovců a v kontextu osvícenského katolicismu obecně. Neopomíjí ani tzv. druhý život této osobnosti, tedy způsob, jakým Feslův odkaz působil v české společnosti. Zkoumá...