Living without a Ground: Praxis of Being-in-the-World

Abstract

1 Abstrakt Základním cílem disertační práce je formulovat pragmatickou fenomenologii, která by se opírala o pojem praxe při řešení tradičního cíle existenciální fenomenologie, který se spočívá ve snaze dospět k "porozumění člověka a světa z žádného jiného výchozího bodu, než jejich 'fakticita.'" (Merleau-Ponty 2002). Disertační práce interpretuje odhalování světa jako formu praxe na základě Heideggerovského slovníku; získání přístupu ke světu je aktem, který nám zjevuje jaké možnosti bytí může svět nabídnout pobytu, který je interpretován jako nic jiného než extatický pokus se zakořenit ve světě. Praxe odhalování je motivovaná potřebou maximalizovat schopnost-být pobytu a se neustále snáží zvyšovat "odhalovácí potenciál" konkrétních praktik. Tento přístup zdůrazňuje, ze vzájemnost vztahů mezi pobytem a světem hraje zásadní metodologickou roli: pobyt nevysvětluje, jaké možnosti bytí mu svět může nabídnout, a svět nevysvětluje, jaké možnosti bytí pobyt je schopny odhalit. V průběhu práce ukážeme, jak systematický důraz na vzájemnost vztahu mezi pobytem a světem nahrazuje nutnost odkazovat na "základy" tradiční filosofie, tj. fundamentálních vysvětlující prvky, které nejsou už dal vysvětlitelné; ukážeme také, jak tento důraz umožňuje líp uchopit agilní a fluidní povahu lidské fakticity.

1 Abstract. The basic goal of the dissertation is to formulate a pragmatic phenomenology, which would rely on the notion of praxis while dealing with the traditional for existential phenomenology goal of arriving at "an understanding of man and the world from any starting point other than that of their 'facticity.' (Merleau-Ponty 2002). The dissertation interprets disclosure of the world as a form of praxis based on Heideggerian vocabulary; gaining access to the world is an act that reveals what possibilities of being can the world offer to Dasein, which is understood as nothing but an ecstatic attempt to anchor in the world. The praxis of disclosure is guided by the need to maximize Dasein's ability-to-be and a constant attempt to increase the 'disclosing potential' of particular practices. This starting point ascribes a crucial methodological role to the mutuality between Dasein and the world: Dasein does not explain what possibilities of being the world can offer to it and the world cannot explain what possibilities of being Dasein would be able to reveal. We will demonstrate how a systematic emphasis on mutuality leads us towards dispensing with 'grounds' of traditional philosophy, i.e., fundamental explainers that are not explained by anything further; we will also show how this emphasis makes it...