The value of human existence

Abstract

Many authors of ethical texts take human existence automatically as a "benefit" (e.g. Aristotle in the history of philosophy). They see its value as positive, regardless of the quality of the person's life. In the vast majority of cases, they do not support this assumption in any way. It is a question whether this is a trivial claim that does not need to be supported by argumentation. Some contemporary authors show that this claim is not trivial, or even claim that there is no positive value of human existence as such (Benatar). In my work, I want to explore this issue more deeply and deal with what consequences it can have for ethical theories if we accept that human existence does not automatically have to be a positive value. In particular, I want to focus on David Benatar and Derek Parfit. Derek Parfit does not mention Benatar by name anywhere in his texts, however there are passages that could be considered criticism of Benatar. In the first phase of the work, I will explain David Benatar's argumentation and his concept of antinatalism. In the second part, I will present Parfit's defense of the inherent goods of human existence itself. At the end of the work, I will present a possible dialogue between Parfit and Benatar. Key words Existence, antinatalism, Benatar, Parfit, value, benefit, harm,...

Mnoho autorů etických textů bere lidskou existenci automaticky jako "přínos" (v dějinách filosofie např. Aristotelés). Vidí její hodnotu jako pozitivní, nehledě na to, jakou kvalitu život daného člověka má. Tento předpoklad v drtivé většině případů žádným způsobem argumentačně nepodporují. Je otázkou, zda jde o triviální tvrzení, které není potřeba podpořit argumentací. Někteří současní autoři ukazují, že toto tvrzení triviální není, popřípadě dokonce tvrdí, že žádná pozitivní hodnota lidské existence jako takové neexistuje (Benatar). Ve své práci chci hlouběji prozkoumat tuto problematiku a zabývat se tím, jaké důsledky může pro etické teorie mít, když připustíme, že lidská existence nemusí být automaticky pozitivní hodnotou. Konkrétně se chci zaměřit na Davida Benatara a Dereka Parfita. Derek Parfit ve svých textech nikde jmenovitě Benatara nezmiňuje, nicméně existují pasáže, které by bylo možné považovat za kritiku Benatara. V první fázi práce vyložím argumentaci Davida Benatara a jeho koncepci antinatalismu. V druhé části pak představím Parfitovu obhajobu vlastních dober samotné lidské existence. V závěru práce pak představím možný dialog mezi Parfitem a Benatarem. Klíčová slova Existence, antinatalismus, Benatar, Parfit, hodnota, benefit, újma, problém neidentity, populační etika