Neuropsychiatrické symptomy v predementních stádiích a míra shody při jejich hodnocení blízkou osobou a pacienty

Abstract

This Master's thesis deals with neuropsychiatric symptoms (NPS) in the early stages of neurodegenerative diseases with an emphasis on Alzheimer's disease (AD). It aims to introduce these symptoms and their contexts and, within the framework of the research, to describe the prevalence and severity of NPS and to compare the informant- and self-rating of NPS in the Mild Behavioral Impairment-Checklist (MBI-C). Attention is focused on the total MBI-C scores but also on the individual domains of the NPS. A quantitative research is conducted on a sample of 70 dyads of patients and their informants; patients with subjective cognitive decline and mild cognitive impairment were included. The performed statistical analyses prove that patients and their informants differ from each other in the assessment of NPS in the total score of the MBI-C and in the impulse dyscontrol domain. These differences are also correlated with the degree of cognitive deficit of the patient. Evaluation of NPS by both the patient and informant and evaluation of the degree of their consistency might therefore be useful and important for predicting the progression of the neurodegenerative disease. However, this assumption will need to be verified in further research, the possibilities of which are also discussed in the thesis.

Tato diplomová práce se zabývá neuropsychiatrickými symptomy (NPS) v časných stádiích neurodegenerativních onemocnění s důrazem na Alzheimerovu nemoc (AN). Cílem je představit tyto symptomy a jejich souvislosti a v rámci výzkumu popsat prevalenci a závažnost NPS a porovnat hodnocení NPS u pacientů a jejich blízkých v rámci dotazníku Mírné behaviorální poruchy (MBI-C). Pozornost je přitom zaměřena na celkové skóry MBI-C, ale i na jednotlivé domény NPS. Kvantitativní výzkum je proveden na souboru 70 dyád pacientů a jejich blízkých, přičemž zahrnuti jsou pacienti se subjektivním kognitivním deficitem a s mírnou kognitivní poruchou. Provedené statistické analýzy prokazují, že pacienti a blízcí se v hodnocení NPS mezi sebou liší, a to v celkovém skóru MBI-C a v doméně poruch kontroly impulzů. Zároveň tyto rozdíly korelují s mírou kognitivního deficitu pacienta. Hodnocení NPS ze strany pacienta i blízkého a zhodnocení míry jejich souladu by tedy mohlo být užitečné a důležité pro predikci progrese onemocnění. Bude však potřeba tento předpoklad ověřit v dalším výzkumu, jehož možnosti jsou v práci také diskutovány.