Život v křesťanském a muslimském prostředí v 17. a 18. století optikou židovských příslušníků společnosti

Abstract

Life in the seventeenth and eighteenth century Christian and Muslim settings through the Prism of the Jewish Subjects Abstract In this comparative thesis two types of civilizations in the seventeenth and eighteenth centuries stand side by side with a special focus on the topic of converts and religious conversion to and from Judaism. The Latin Christian civilization is represented by the Habsburg Empire, while the Islamic civilization is represented by the Ottoman Empire. These two religious, political and cultural settings managed religious minorities differently, but at the same time there were ongoing encounters of various character between them in the studied period. This thesis is based mainly on the Jewish responsa literature, which recorded everyday problems tackled by the Jewish communities. In a complementary way, historical documents of state provenance were taken into account. These were primarily records of ecclesiastical provenance for the Habsburg part and critical editions of court records (sijills) for the Ottoman part. The comparative analysis was carried out in multiple modes against the backdrop of concepts of legal spaces and social figurations as formulated by Norbert Elias. In the first mode, the thesis examines how converts and religious conversion are reflected in the responsa...

Život v křesťanském a muslimském prostředí v 17. a 18. století optikou židovských příslušníků společnosti Abstrakt Předkládaná práce srovnává v několika rovinách dva typy civilizačního prostředí v sedmnáctém a osmnáctém století se zvláštním zřetelem k tematice náboženské konverze k judaismu a od něj a k osobám konvertitů. Na jedné straně stojí západokřesťanská civilizace reprezentovaná habsburskou monarchií a na straně druhé islámská civilizace reprezentovaná Osmanskou říší. Tyto dvě civilizace sice spravovaly záležitosti náboženských minorit rozdílným způsobem, ale zároveň se v raném novověku různě setkávaly. Stěžejním pramenným materiálem této disertační práce je židovská responsivní literatura, která nabízí vhled do reálně řešených problémů v rámci židovských komunit. Vedle židovských pramenů byly využity i prameny vzešlé z agendy státních úřadů. Na habsburské straně se jedná zejména o dokumenty církevní provenience a na osmanské straně jde o edičně zpracované soudní zápisy vedené úřadem kádího (sidžily). Analýza textů byla vedena na pozadí konceptů právních prostor raného novověku a Eliasových figurací, které pomohly komparativní analýzu vést v několika rovinách. V první rovině práce studuje způsoby, jakým je téma konverze a konvertitů reflektována v responsivní literatuře. V další rovině se práce snaží...