Využití historie v mocenských bojích pozdního středověku

Abstract

4 Abstract This paper focuses on using narratives about the origins of princely power among late medieval rulers to justify their legitimacy. Its principal aim is to reveal the intercon- nectedness of widespread narrative sources such as chronicles and romances, on the one hand, with still understudied sources such as armorials, heraldic miscellanies and genea- logical scrolls, on the other. The latter type of source has recently begun to attract more medievalists, but it isn't easy to work with them for several reasons. Little is known about the practical use of materials such as genealogical scrolls, which can be more than five metres long. Another reason is that this type of source combines several different aspects. It combines textual, pictorial and diagrammatic parts, which form an integral unit that cannot be dissected and examined separately. This type of source was fully charged with historical, prophetic and symbolic content and was probably intended to serve not only representational but also propagandistic purposes for the rulers. In this thesis, I trace the use of historical narratives on the figure of Brutus of Troy, the eponymous founder of the Insular Kingdom of Britain in late medieval England and Wales. The thesis focuses on his- toriographical sources that introduce the figure of Brutus...

3 Abstrakt Tato práce se věnuje využití narativů o počátcích knížecí moci pozdně středově- kými panovníky, aby ospravedlnili legitimitu své vlády. Její hlavní cíl spočívá v odhalení propojenosti rozšířených narativních pramenů jako kroniky a romány na jedné straně s dosud stále málo probádanými prameny jako například erbovníky, heraldická miscelanea či genealogické svitky na straně druhé. Druhý zmiňovaný typ pramenů začíná v poslední době lákat více medievistů, ale práce s ním je vcelku obtížná, a to hned z několika důvodů. Málo víme o praktickém využití materiálů, jako jsou právě genealogické svitky, které mo- hou dosahovat více než pěti metrů. Dalším důvodem je také fakt, že tento typ pramenů v sobě snoubí několik aspektů. Kombinuje v sobě textovou, obrazovou a diagramovou část, které tvoří jeden integrální celek, který nelze rozkouskovat a zkoumat odděleně. Tento druh pramenů byl plně nabitý historickým, prorockým a symbolickým obsahem a měl zřejmě sloužit nejen k reprezentativním, ale i propagačním účelům panovníků. V této práci mapuji využívání historických narativů na postavě Bruta z Tróje, eponymického za- kladatele ostrovního království Británie v pozdně středověké Anglii a Walesu. Práce se zaměřuje na historiografické prameny, které uvádějí postavu Bruta z Tróje, především Dějiny britských králů od...