Nutriční labyrint - institucionální, expertní a laické cesty

Abstract

The Nutritional Labyrinth - Institutional, Expert and Lay Paths Bc. Klára Slepičková vedoucí práce: doc. Mgr. Tereza Stöckelová, Ph.D. Abstract: The diploma thesis offers ethnographic insights into the black box of school canteens. It follows heterogeneous actor-networks that emerge in the processes of planning, preparation, serving, consumption and disposal of food. It shows that the current (problematic) quality of school dining is not the fault of either unwilling cooks or picky diners, but is the result of negotiations between different norms of what "good food" actually is. Using the concept of ontonorms the thesis asks what values and beliefs uphold specific eating practices and how these norms establish different categories of foods and bodies. It also asks who or what, for whom and in which contexts mobilizes different registers of valuing. The thesis draws upon data from research in six school canteens, and the "Vaření" (Cooking) project in a Montessori school, training for cooks as part of the "Máme to na talíři" (We have it on our plate) project and the online environment of websites representing these projects and canteens. The research was conducted as diplomatic ethnography with an effort to give voice to those who are often considered incompetent to decide what "good food" is and thus creates...

Nutriční labyrint - institucionální, expertní a laické cesty Bc. Klára Slepičková vedoucí práce: doc. Mgr. Tereza Stöckelová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce nabízí etnografický vhled do černé skříňky školního stravování. Sleduje různorodé sítě aktérství v procesech plánování, přípravy, výdeje, konzumace a likvidace jídla. Práce ukazuje, že současný (neuspokojivý) stav školního stravování není dán ani profesně zaslepenými kuchařkami, ani vybíravými strávníky, ale je výsledkem vyjednávání mezi různými normami "dobrého jídla". S využitím konceptu ontonorem se ptá, jaké hodnoty a přesvědčení stojí za konkrétními podobami stravovacích praxí a jak tyto normy ustavují různé kategorie jídla i těla. Ptá se také kdo nebo co, pro koho a v jakém kontextu využívá různé hodnotící rejstříky. Práce se zakládá na datech z pozorování a rozhovorů v šesti školních jídelnách, jakož i zkoumání projektu Vaření v Montessori škole, školení pro kuchaře a kuchařky v rámci projektu Máme to na talíři a v on-line prostředí webů reprezentujících tyto projekty a jídelny. Výzkum byl veden formou diplomatické etnografie se snahou dát hlas i těm, kteří jsou často považováni za nekompetentní rozhodovat o tom, co je dobré jídlo a vytvořit tak prostor pro vzájemné pochopení odlišných realit strávníků, kuchařek, technologií nebo normy...