Modelování Maříže: K formování současných lokálních identit ve vybrané pohraniční vesnici

Abstract

The thesis deals with the construction of local identities in the border village of Maříž. The research was conducted in the form of semi-structured and biographical interviews, from which the data collected was explored through narrative analysis. The narrators approached included primarily permanent residents of the village as well as a wider circle of occasional residents who either had deeper ties to the place or were involved in village life. Aside from the current situation, the interviews were directed to the region's past, either to the expulsion of the original German inhabitants or the reality of the past regime that resulted in Maříž being closed off behind the national border fence. In the analysis of the narratives, the thesis explores the relationships and interpretation of these key formative events of the place. There is also a particular focus on the physical imprints of historical turbulences on the local landscape, in the example of the state border and the Maříž Castle as sites of memory. As a result of the analysis, the place was found to have developed a certain core identity over the last thirty years of its development, which works strongly with identification with the place and, although it does not take a form of a classic village community, has the potential for future continuity....

Práce se zabývá konstruováním místních identit v pohraniční vesnici Maříž. Výzkum byl prováděn formou polostrukturovaných a biografických rozhovorů a z nich získaná data byla prozkoumána narativní analýzou. Osloveni byli především narátoři z řad trvalých rezidentů vesnice, ale i širší okolí příležitostných rezidentů, kteří mají buď hlubší vazby na místo, nebo se angažují v životě vesnice. Rozhovory byly kromě momentálního stavu a pohledu do budoucna směřovány silně na minulost regionu, ať už na vyhnání původních německých obyvatel nebo na realitu minulého režimu, kdy byla Maříž uzavřena za plotem státní hranice. V naracích byl zkoumán vztah a interpretace těchto klíčových formativních událostí místa. Zvláštní fokus byl také kladen na fyzické otisky dějinných turbulencí v místní krajině, kde byly hlavním tématem státní hranice a Mařížský zámek jako místa paměti. Výsledkem analýzy bylo shledání, že si místo za posledních třicet let svého vývoje vytvořilo určité identitární jádro, které silně pracuje s identifikací s místem, a i když svou formou neutváří klasické vesnické společenství, má potenciál pro budoucí kontinuitu. Zároveň byly pomocí analýzy identifikovány narátory vnímané hrozby, jako jsou chalupáři nebo turismus, ale zároveň i příležitosti, jakými je intenzivní kulturní život nebo opět ambivalentní...