Evropská úmluva o ochraně lidských práv a její odpověď na hate crime a hate speech

Abstract

Disertační práce se zabývá problematikou předsudečných trestných činů (hate crime) a předsudečných výroků (hate speech) v mezinárodním právu a konkrétně ochranou obětí jednání spadajících do obou kategorií v rámci mechanismu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Popisuje koncepční vývoj obou fenoménů a jejich úpravu v mezinárodním právu, a to jak v hard law, tj. závazném mezinárodním právu, i soft law, jak v univerzální, tak regionální rovině. U zkoumané oblasti hate speech poukazuje na klíčovou roli mezinárodní ochrany svobody projevu a rozdílné standardy a požadavky na státy odstupňované dle závažnosti projevu. Ve vztahu k oběma oblastem podrobně analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, přičemž zavádí kategorii verbální hate crime stojící na pomezí hate crime a hate speech. Popisuje parametry a limity ochrany obětí ve vztahu k jednotlivým typům jednání a nastiňuje, jaké je další možné směřování vývoje judikatury Soudu na pozadí závazných nástrojů univerzální úrovně a dynamického vývoje mezinárodního soft law. V oblasti hate crime se zaměřuje na reflexi potřeby celistvé odpovědi na daný fenomén, neomezující se na procesní závazek účinného vyšetření předsudečného motivu v úzkém smyslu dané koncepce, a sahající např. do závazku na adekvátní právní úpravu nebo přijetí preventivních...

The doctoral thesis deals with the issue of hate crime and hate speech in international law, specifically the protection of victims of acts falling under both categories within the framework of the European Convention on Human Rights. It describes the conceptual development of both phenomena and their regulation in international law, including both hard law, i.e. binding international law, and soft law, at both the universal and regional levels. Regarding hate speech, it highlights the crucial role of international freedom of expression protection and the different standards and requirements imposed on states based on the severity of the speech. It extensively analyzes the case law of the European Court of Human Rights in relation to both areas, introducing the category of verbal hate crime, which lies between hate crime and hate speech. It describes the parameters and limits of victim protection in relation to both types of behaviors and outlines possible future directions for the development of the Court's case law in the context of binding instruments at the universal level and the dynamic development of international soft law. In the area of hate crime, it focuses on the reflection of the need for a comprehensive response to the phenomenon, going beyond the procedural obligation of effective...