JavaScript is disabled for your browser. Some features of this site may not work without it.
Vážení uživatelé Digitálního repozitáře UK. Z důvodu pravidelné údržby bude repozitář od 13:20 do cca 13:30 dočasně nedostupný. Ukončete prosím práci a odhlašte se ze systému. Děkujeme za pochopení. || Dear CU Digital Repository users. The repository will be temporarily unavailable due to regular maintenance from 1:20 PM to approx. 1:30 PM. Please save your work and logout. Thank you for your understanding.
Tato práce se pokouší zmapovat hlavní přínosy Charlese Sanderse Peirce v logice. Hlavní pozornost zde bude věnována Peircově teorii existenčních grafů, které jsou, mezi ostatními významnými Peircovými objevy, často opomínány. V centrální pasáži o existenčních grafech se pokusíme dostatečně jasně vysvětlit principy fungování těchto grafů a dále ukážeme některé jejich významné vlastnosti. Protože se tato práce věnuje téměř výhradně jen objevům Charlese Sanderse Peirce považuji za vhodné, hned na úvod uvést několik základních informací o jeho životě. Charles Sanders Peirce (18391914), syn Benjamina Peirce (profesora matematiky na Harvardské univerzitě), je světově uznáván jako logik a filosof, ovšem věnoval se i ekonomii, právu a sociálním vědám1. Peirce je ve filosofii znám jako čelní představitel pragmatismu a je mnohými považován za vůbec největšího amerického logika. Množství jeho publikací se pohybuje kolem 12 000 tištěných stran a jeho zatím známé a nevydané manuskripty se počítají na 80 000 ručně popsaných stran. Ač byl Peirce za svého života nedoceňován, jeho práce ovlivnila mnoho generací myslitelů po něm, jmenujme například Schrödera a Peana. Peirce sám stavěl na myšlenkovém odkazu Immanuela Kanta, dále na pracích logiků a matematiků jako byli například Leonhard Euler nebo William z Ockhamu. Charles...