Veršované kroniky jihoněmeckého kulturního okruhu a jejich výpovědní hodnota v historiografii a sebereflexi středověké společnosti

Abstract

The subject of Ph.D. thesis "Verse Chronicles of South-German-Cultural-Region and Their Notice in Historiography and Self-Reflection of Medieval Society" is an analysis of three Middle High German Verse Chronicles: Imperial Chronicle, World Chronicle and Fürstenbuch of Jans Enikel and Otokar of Styria Verse Chronicle. These Chronicles were written almost at the same time (during 12th and 13th Century) and in the same cultural region (South-German- Cultural-Region, meaning todays Bavaria, Austria and Styria. These countries were most common places of Middle High German written production. Each chronicle came from different social classes. The Imperial Chronicle was written in ecclesiastical milieu in Regensburg, Bavaria in the middle of 12th century. Jansen Enikel's Works were written in the second half of 13th century in milieu of citizens of Vienna, Austria. Otokar of Styria Verse Chronicle is a work of a noble man from Styria, written in the end of 13th and beginning of 14th century. Partial goals are defined according to the analysis of these sources, mainly the image of Middle Ages society. Chapters of this Ph.D. thesis present partial steps of the study - methodology setting, literature selection, context of political and social history, Middle High German language, personalities of...

V rámci disertační práce "Veršované kroniky jihoněmeckého kulturního okruhu a jejich výpovědní hodnota v historiografii a sebereflexi středověké společnosti" jsou analyzovány následující středohornoněmecké veršované kroniky: Německá císařská kronika, Světová kronika a Kniha o knížatech Janse Enikela a Veršovaná kronika Otakara Štýrského. Chronologicky na sebe doba vzniku jednotlivých pramenů navazuje, místa jejich sepsání (Bavorsko, Rakousy, Štýrsko) představují ohniska středohornoněmecké kronikářské tvorby a kronikáři reprezentují rozličné sociální vrstvy. Německá císařská kronika vznikla v polovině 12. století v církevním prostředí bavorského Řezna, dílo vídeňského kronikáře z vyšší městské vrstvy Janse Enikela na konci 13. století a Veršovaná kronika Otakara Štýrského pochází z přelomu 13. a 14. století z prostředí šlechtického. Na základě výpovědní hodnoty těchto kronik jsou posléze stanoveny všeobecné teze k obrazu středověké společnosti v jejich verších. Jednotlivé kapitoly představují dílčí kroky, které vedly k takto široce stanovenému cíli. Nejprve byly stanoveny metodické postupy a relevantní odborná literatura nejenom k otázce samotných pramenů, ale i k politickým i společenským dějinám období, které je popisováno. Stranou nemohla zůstat ani jazyková otázka. Následující kapitoly jsou...