Dopad digitální distribuce hudby na strukturu skladeb a způsob jejich vydávání

Abstract

The topic of this thesis is musical compositions and the potential impact of the modern method of their distribution on their structural characteristics, overall form, and method of their release. The work compares two periods, from the years 2005-2010 and 2015-2020, i.e., before and after the rise in popularity of music streaming services such as Spotify. The author's goal is to find a correlation between the changes of parameters selected by him and the development of the music industry and music distribution. In the work, the author first presents the concept of distribution in this broader, general sense of the word and its role as part of the marketing mix. It follows the role of distribution in the context of the music industry and a more detailed description and overall shape of the music market in each of the defined time periods. For each researched year, 10 songs were chosen that ranked at the top of the American music chart Billboard Hot 100. Therefore, the author's research includes 120 recordings. The monitored parameters are the length of the song, its tempo, the location of the first chorus, the total number of choruses, and whether the song was released as a separate single. The author presents five hypotheses that are based on the authors' publications in the field of music. As...

Tématem této práce jsou hudební skladby a potencionální dopad moderního způsobu jejich distribuce na jejich strukturní charakteristiky, celkovou podobu a způsob jejich vydání. V práci jsou vzájemně porovnána dvě období, a to z rozmezí let 2005-2010 a 2015-2020, tedy před a po nárůstu popularity hudebních streamovacích služeb, jako je například Spotify. Autorovým cílem je nalézt korelační vztah proměny jím vybraných parametrů s vývojem hudebního průmyslu a hudební distribuce. Autor v této práci nejprve představuje koncept distribuce v širším, obecném slova smyslu a jeho roli jakožto součásti marketingového mixu. Navazuje úloha distribuce v kontextu hudebního průmyslu a podrobnější popis situace a celkové podoby hudebního trhu v každém z vymezených časových úseků. Pro každý zkoumaný rok bylo zvoleno 10 skladeb, které se umístily na nejvyšších příčkách amerického hudebního žebříčku Billboard Hot 100. Součástí autorova výzkumu je tedy 120 nahrávek. Sledovanými parametry jsou délka skladby, její tempo, umístění prvního refrénu, celkový počet refrénů a to, zda skladba vyšla jakožto samostatný single. Autor představuje pět hypotéz, které vycházejí z publikací autorů z hudební sféry. Dle očekávání by skladby, které vyšly ve druhém období, měly být kratší, rychlejší, s dřívějším umístěním prvního refrénu, s...