Tři tváře pařízské bohémy a jejich mediální obraz

Abstract

The thesis entitled "Three faces of Parisian bohemian and their portrayal in media" focuses on the media response to artistic works of three different genres that deal with the theme of Parisian bohemia. Central to the entire work is the French writer Henri Murger, who is recognized as the first Bohemian and a populariser of the concept. His 1851 short story cycle titled Scenes of Bohemian Life narrates the lives of four Parisian artists, capturing their daily struggles and joys. This cycle inspired two Italian opera composers, Giacomo Puccini and Ruggiero Leoncavallo, who at the end of the 19th century introduced their operas of the same name La Bohème. In 1992, Finnish director and screenwriter Aki Kaurismäki chose Murger's stories as a template for his film Bohemian Life. The aim of the thesis is to provide basic knowledge about the individual authors who worked with the theme of Parisian bohemia, and the reception of their works in print and electronic media. The focus is primarily on the similarities and differences in the portrayal of this phenomenon in literature, opera, and film.

Diplomová práce s názvem Tři tváře pařížské bohémy a jejich mediální obraz se zaměřuje na mediální ohlas uměleckých děl třech různých žánrů, v nichž autoři pracují s námětem pařížské bohémy. Stěžejní pro celou práci je francouzský spisovatel Henri Murger, který je označovaný za prvního bohéma a populizátora pojmu. Jeho povídkový cyklus z roku 1851 s názvem Ze života pařížských bohémů vypráví o životě čtyř pařížských umělců a zachycuje jejich každodenní strasti a radosti. Tímto cyklem se inspirovali dva italští operní skladatelé, Giacomo Puccini a Ruggiero Leoncavallo, kteří na konci 19. století uvedli své stejnojmenné opery Bohéma. V roce 1992 si pak finský režisér a scénárista Aki Kaurismäki vybral Murgerovy povídky jako předlohu pro svůj film Bohémský život. Cílem diplomové práce je nabídnout základní poznatky o jednotlivých autorech, pracujících s námětem pařížské bohémy, a ohlasu jejich děl v tištěných a elektronických médiích. Pozornost je soustředěna především na podobnosti a odlišnosti v pojetí tohoto fenoménu v literatuře, opeře a filmu.