Podoby advokační činnosti rodičů dětí s mentálním znevýhodněním za státního socialismu na příkladu organizace Sdružení pro pomoc mentálně postiženým

Abstract

The diploma thesis is about the organisation Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. Using the example of this enterprise, which was founded in the late 1960s from below and without political cover, the thesis tries to show the possibilities that parents of mentally handicapped children had at that time. From the beginning of its existence, this parent-based advocacy platform sought to highlight the paradoxical unsystematic nature of the domestic institutionalised system of care for the mentally disabled. Parents were bothered by the lack of choice, as there were only year-round institutions, restrictions on visits, and above all the impossibility of co-determining the fate of their mentally handicapped children. From the beginning, the Association tried to act as a partner of professionals and social welfare institutions as well as political representatives, both at the national and local level. At the same time, however, they had a clear and comprehensive programme, which they defined even before its official establishment. The issue is viewed through the concept of the "field of intellectual disability," an imaginary sociopolitical arena into which the Association entered as a new actor. Through the analysis of historical sources, the thesis focuses on the first 8 issues of the newsletter...

Diplomová práce pojednává o Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. Na příkladu této organizace vzniklé na konci 60. let zdola a bez politického krytí se práce snaží ukázat možnosti, které tehdy měli rodiče mentálně postižených dětí. Tato rodiči založená advokační platforma se od počátku své existence snažila poukazovat na paradoxní nesystémovost tuzemské institucionalizované soustavy péče o mentálně postižené. Rodičům vadila absence volby, jelikož existovaly pouze ústavy celoročního typu, restrikce návštěv, a především nemožnost spolurozhodovat o osudu svých mentálně znevýhodněných dětí. Od počátku se Sdružení snažilo působit jako partner odborníků a institucí sociální péče i politických představitelů, a to jak na celostátní, tak lokální úrovni. Zároveň ale disponovali jasným a obsáhlým programem, který definovali ještě před oficiálním založením. Na problematiku je nahlíženo prostřednictvím konceptu "pole mentálního postižení," pomyslné sociopolitické arény, do které Sdružení vstoupilo jako nový aktér. Práce se prostřednictvím analýzy historických pramenů zaměřuje na prvních 8 čísel zpravodaje Informace členům Národního sdružení pro pomoc mentálně postiženým. V těchto číslech byly identifikovány strategie, jimiž se Sdružení snažilo balancovat mezi kritizováním a vznášením nároků na jedné straně a...