Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti

Abstract

Negligent Obstruction of Duty of Public Official Abstract The thesis deals with the analysis of the facts of the criminal offence of negligent obstruction of duty of public official which is contained in Section 330 of the Criminal Code. The thesis also compares it with Polish and German legislation. The thesis aims to provide a comprehensive interpretation of the offence in question. It is divided into four parts. The first part deals with the historical development of the crime of negligent obstruction of duty of public official. It covers the development from the period of the First Republic to the legislation until 2009. The second part contains the analysis of the actual facts of the offence of negligent obstruction of duty of public official. This part is divided into two larger subchapters. The first deals with the interpretation of the basic elements of the offence. Here, one of each feature is subsequently discussed - the object of the offence, the objective aspect of the offence, the subject of the offence and the subjective aspect of the offence. The second subchapter is devoted to the analysis of the circumstances that condition the application of a higher criminal rate. The following section deals with a comparison with the Polish legislation. It first discusses the Polish criminal law in...

Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou skutkové podstaty trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, která je obsažena v § 330 trestního zákoníku. Dále se práce věnuje komparaci s polskou a německou právní úpravou. Diplomová práce má za cíl podat komplexní interpretaci předmětného trestného činu. Je rozdělena na čtyři části. První část se zabývá historickým vývojem trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Postihuje vývoj od období první republiky až po právní úpravu do roku 2009. V druhé části je obsažena samotná analýza skutkové podstaty trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Tato část je rozdělena na dvě větší podkapitoly. První se věnuje interpretaci základních znaků skutkové podstaty. Zde je následně pojednáváno o jednom každém znaku - objektu trestného činu, objektivní stránce trestného činu, subjektu trestného činu a subjektivní stránce trestného činu. Druhá podkapitola se věnuje rozboru okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby. Následující část se zabývá komparací s polskou právní úpravou. Nejdříve obecně pojednává o polské úpravě trestního práva a jelikož v polském trestním zákoníku nalezneme ekvivalent předmětného trestného činu, je tato kapitola rovněž rozdělena na čtyři části. Každá podkapitola shodně...